Papež přijal kongregaci pomáhající kněžím s osobními obtížemi
Jana Gruberová – Vatican News
Kongregaci Služebníků Parakléta založil o. Gerald Fitzgerald v Jemez Springs v Novém Mexiku v roce 1947. Tento muž plný entuziasmu začal svou službu jako kněz v bostonské arcidiecézi a později se stal členem Kongregace Svatého Kříže. Během působení v této kongregaci si otec Fitzgerald vytvořil vizi řeholního společenství, jehož posláním by bylo sloužit potřebám dalších kněží a řeholníků, kteří zažívají těžkosti ve svém životě a službě. Jeho vize ho zavedla do hor Nového Mexika, kde založil Kongregaci Služebníků Parakléta, později přidruženou k bosým karmelitánům.
Dnes Služebníci Parakléta nabízejí celostní terapeutické programy pro kněze a řeholníky za pomoci mnoha odborníků z různých pomáhajících profesí (spirituality, psychiatrie, psychologie, teologie, medicíny, sexuality atd.) Zásadou Služebníků je nikdy neodmítnout péči žádnému knězi nebo řeholníkovi dobré vůle, který projeví motivaci a má dobré vztahy se svým biskupem nebo řeholním představeným.
Papež se k tomuto charismatu vyjádřil rovněž ve své krátké promluvě, a to zejména se zřetelem k případům sexuálního zneužívání v církvi, na které zakladatel řeholního institutu upozorňoval římskou kurii již od padesátých let minulého století.
„Hřích nás hyzdí a zakoušíme ponižující bolest, když my sami nebo někdo z našich bratří – kněží nebo biskupů – upadne do bezedné propasti neřesti, korupce nebo, ještě hůře, zločinu, který ničí životy druhých. Být služebníky Parakléta od vás v takové situaci vyžaduje, abyste zasvětili svůj život doprovázení spolubratrů kněží a zasvěcených bratrů tím, že každému z nich nabídnete cestu askeze, obrácení a obnovy duchovního povolání. S duchem a stylem milosrdného Samaritána se postavte vedle těchto bratrů a sdílejte s nimi svůj život a každodenní modlitbu. Především je zapojte do modlícího se společenství, které jim pomáhá znovu objevit harmonii života, již krize povolání vždy ohrožuje“.
Vaše charisma zvláště zdůrazňuje asketickou angažovanost a modlitbu s kontemplativní dispozicí, pokračoval papež a poukázal na prvenství duchovního života za vědomí, že kněžská zralost se naplňuje, když se Duch svatý stává protagonistou života vysvěcených služebníků.
„Přenechte iniciativu Duchu: je to on, kdo v životě kněze přináší obrácení a harmonii. Dvojakosti se nemají tolerovat, ale mají se vynést na světlo, na světlo Ducha. On jediný nás uzdravuje z nevěrnosti“.
Na závěr Svatý otec řeholníkům popřál, aby ve své službě byli obrazem Ježíše Krista a tváří Otcova milosrdenství. Kéž vám Duch svatý pomůže dívat se na každého člověka Ježíšovýma očima, s jeho láskou, s jeho něhou. Věřte v převratnou sílu vlídnosti a citu, loučil se papež František.