Papež hovořil s ředitelem Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě
Marine Henriot – Vatican News
Philippe Lazzarini, generální komisař Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA), se s papežem setkal na soukromé audienci, aby s ním hovořil o „nejdelším konfliktu na světě“ a zopakoval, že „mír nebyl nikdy tak daleko jako dnes“. „Svatý stolec má velmi silnou morální autoritu a dnes hraje roli při zvyšování povědomí“, říká Philippe Lazzarini pro Vatican News- Vatikánský rozhlas.
Pokles finančních příspěvků
Od roku 2010 hlavní dárci snížili pomoc agentuře OSN pracující ve prospěch palestinských uprchlíků. „Nacházíme se v situaci, kdy izraelsko-palestinský konflikt již není prioritou. To také vyvolává velkou lhostejnost, zejména v arabském světě“, lituje vysoký představitel OSN. Příspěvky z arabského světa tvoří asi 4 % celkové částky. Spojené státy, hlavní dárce do nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa, pozastavily svůj příspěvek v roce 2018 a obnovily jej v dubnu 2021. Pokud jde o obtížnou finanční situaci, v níž se Úřad nachází, kdy na jedné straně klesají přidělené prostředky a na druhé straně rostou potřeby, a to v dramatickém kontextu inflace, Lazzarini neskrývá své obavy: „Agentura se nachází v naprosto neřešitelné situaci. Žádá se po nás, abychom se v oblasti vzdělávání a zdravotnictví chovali jako stát, ale nemáme finanční prostředky státu a finanční situace agentury je její hlavní existenční hrozbou. Příští rok oslaví Unrwa, která začínala jako dočasná instituce, 75. výročí svého založení. Pro OSN je to příležitost znovu zmobilizovat mezinárodní společenství a obnovit jednání o vyřešení nejdéle trvajícího konfliktu na světě“.
Dva neslučitelné příběhy
Unrwa má přibližně 30 000 zaměstnanců, z nichž většinu tvoří Palestinci. Agentura poskytuje základní vzdělávací a zdravotní služby 5,7 milionu palestinských uprchlíků v Libanonu, Sýrii, Jordánsku, na okupovaném západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy. Za 75 let své existence umožnila přístup ke vzdělání téměř 2 milionům Palestinců. Pokud jde o kritiku podněcování k násilí, která se na ni často snáší, její ředitel upřesňuje: „Velmi často se útoky zaměřují na učebnice, které se užívají k vyučování ve školách na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy, kdy je agentura neprávem obviňována z podpory podněcování k násilí, ačkoli jediné, co dělá, je uplatňování palestinských učebních osnov nebo učebních osnov zemí, které uprchlíky hostí. Jde o to, že palestinský narativ zjevně není totožný s narativem izraelské identity a že v situaci, kdy konflikt zůstává nevyřešen, není možné oba narativy sladit“.
Právo na návrat, utopie?
Podle rezoluce OSN z roku 1972 mají Palestinci nezadatelné právo na návrat do svých domovů, z nichž byli vysídleni a vyhnáni, a na svůj majetek, zatímco podle rezoluce Ligy arabských států z roku 1948 jim arabské země, které Palestince hostily, nemohly udělit občanství. Aby právo na návrat nebylo utopií, „je nutné znovu zahájit politický proces, který se dnes zdá být velmi, velmi vzdálený“, lituje Philippe Lazzarini. Rok 2022 byl od roku 2004 nejtragičtějším údobím, co do počtu úmrtí, neboť při násilnostech zemřelo nejméně 235 lidí, z toho 90 % Palestinců. V tomto roce bylo při násilnostech souvisejících s izraelsko-palestinským konfliktem zabito nejméně 132 Palestinců, 19 Izraelců a dva cizinci. „Máme dojem, že každým dnem ve skutečnosti ustupujeme od vyhlídky na skutečné politické urovnání, které by bylo spravedlivé pro všechny obyvatele regionu“, uzavírá komisař Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě.
