Papež promluvil k dikasteriu pro laiky, rodinu a život: Poslání a služba laiků v církvi

Vatican News

„V těchto dnech jste se sešli, abyste se zamysleli nad tématem: 'Laici a služebnost v synodální církvi'. Když se mluví o služebnosti, většinou nás hned napadnou 'ustanovené' služby - lektor, akolyta, katecheta - které jsou dobře známé a o kterých se hodně přemýšlelo. Tyto služby se vyznačují veřejným zásahem církve - konkrétním aktem ustanovení - a určitou viditelností. Jsou spojeny se svátostnou službou, protože zahrnují různé způsoby účasti na úkolu, který je jim vlastní, i když nevyžadují svátost svěcení. Ustanovené služby však nevyčerpávají službu církve, která je širší a která se od prvních křesťanských společenství týká všech věřících. Bohužel se o ní málo mluví, a proto jste jí příhodně věnovali své plenární shromáždění", pokračoval Svatý otec.

Papež dále vysvětlil, že původ služebnosti v církvi se nachází ve křtu („v něm má svůj kořen společné kněžství všech věřících, které se pak projevuje ve službách“) a v darech Ducha svatého.

Tak je „ještě jasnější, proč služebnost církve nelze omezit pouze na ustanovené služby, ale zahrnuje mnohem širší oblast. I dnes, stejně jako v prvotních společenstvích, mohou pastýři tváří v tvář konkrétním pastoračním potřebám, aniž by se uchylovali k instituci služeb, svěřit laikům určité zástupné funkce, tj. dočasné služby, jako je tomu např. v případě hlásání slova nebo rozdělování eucharistie. Kromě ustanovených služeb, zástupných služeb a dalších trvale svěřených úřadů mohou navíc laici vykonávat množství úkolů, které vyjadřují jejich účast na kněžské, prorocké a královské funkci Krista, a to nejen v církvi, ale i v prostředí, do něhož jsou zasazeni“, zdůraznil papež.

Současně ovšem varoval, aby se tyto služby a úřady nestaly samoúčelnými a nevedly ke sebevztažnosti.

„Jejich účel je přesahuje a spočívá v tom, aby vnášely 'křesťanské hodnoty do sociálního, politického a ekonomického světa' naší doby (srov. apoštolská exhortace Evangelii gaudium, 102). Toto poslání je svěřeno především laikům, jejichž působení se nemůže omezit 'na vnitrocírkevní úkoly bez skutečného nasazení pro aplikaci evangelia na proměnu společnosti' (tamtéž). Podíváme-li se tedy na různé typy služby, které jsme vyjmenovali, je užitečné položit si závěrečnou otázku: Co mají společného? Dvojí: poslání a službu. Ve skutečnosti jsou všechny tyto úřady výrazem jediného poslání církve a všechny jsou formou služby druhým“.