Papež: Novodobý kolonialismus je zločinný a brání míru
Michele Raviart – Vatican News
Podmaňování a vykořisťování národů za použití síly nebo kulturního a politického pronikání je zločin, protože ve světě, který zavrhuje určité národy, aby je utlačoval, není možný mír. Ten ostatně nikdy nebude dosažen, pokud v politických systémech reprezentace nedojde ke skutečné integraci vyřazovaných národů prostřednictvím systému kvót a pokud politický prostor obsadí pouze hegemonní moc, píše papež František v poselství adresovaném účastníkům fóra „Kolonialismus, dekolonizace a neokolonialismus: perspektiva sociální spravedlnosti a společného dobra“, které se konalo 30. a 31. března ve Vatikánu a které uspořádaly Papežská akademie sociálních věd, Panamerická komise soudců pro sociální práva a františkánskou doktrínu a Massachusettská univerzita.
Ekonomický a ideologický kolonialismus
V papežově úvaze se sice v 21. století již technicky nedá hovořit o „kolonizovaných“ zemích z geografického hlediska, totéž však nelze říci o ekonomických a ideologických aspektech. Kolonialismus se změnil ve svých formách, metodách a ospravedlněních. Stejně jako mnoho jiných politických a ekonomických jevů, píše František, se virtualizuje, kamufluje, skrývá, což znesnadňuje jeho identifikaci a eliminaci. Příkladem, který uvádí, ale který se týká mnoha zemí světa, je Konžská demokratická republika, kterou nedávno navštívil. Země, která je již sedmdesát let nezávislá, ale je nesporné, že je předmětem činů, které jí sice zaručují určité výhody, ale na druhé straně znamenají vykořisťování jejích zdrojů s dopady na území, obyvatelstvo a společné dobro. Papeže Františka znepokojuje také ideologický kolonialismus, který má tendenci vše standardizovat tím, že dusí přirozené spojení národů s jejich hodnotami, vytrhává je z jejich tradice, ruší historii a náboženské vazby. Je to mentalita, která netoleruje rozdíly a soustředí se pouze na přítomnost, na individuální práva, přičemž zanedbává povinnosti vůči nejslabším a nejkřehčím.
Nahrazení pravdy ospravedlněním nadvlády
To jsou charakteristiky současného kolonialismu. Jakoby, zdůrazňuje papež, několik staletí krvavých a nelidských historických zkušeností nesloužilo ke zrání globální myšlenky osvobození, sebeurčení a solidarity mezi národy a mezi lidmi. Nyní je vše subtilnější a hrozí, že skutečné příčiny, které vedly ke kolonialismu, budou nahrazeny historickým výkladem, který ospravedlňuje nadvládu údajnými „přirozenými“ nedostatky kolonizovaných.
Úcta k hodnotám národů
Nesmíme zapomínat, připomíná dále papež, že konkrétní projevy spravedlnosti a společného dobra dozrávají v národech a jako takové je třeba je respektovat. Historie, původ, tradice, náboženství, to vše má vliv na logiku, která dává smysl určení toho, co je spravedlivé a dobré. Proto žádná moc - politická, ekonomická ani ideologická - nemá legitimitu jednostranně určovat identitu národa nebo sociální skupiny.
Omluva a úsilí papeže Františka
Poté, co papež František znovu potvrdil význam vědy, akademií a studijních fór při zvyšování povědomí o boji proti neokoloniálním praktikám, rasismu a segregaci, se omlouvá za činy některých věřících, kteří přímo či nepřímo přispěli k procesům politické a územní nadvlády nad různými národy Ameriky a Afriky. Papež rovněž prosí o odpuštění za případné chyby či opomenutí, k nimž došlo nebo dochází v současnosti. Na oplátku František potvrzuje své pevné odhodlání jednat v souladu se sociální naukou církve a usilovat o zvrácení neokoloniálních procesů, které postihují lidstvo.
