Papež František: Jeruzalém potřebuje mír přesahující všechny stranické zájmy
Alessandro De Carolis – Vatican News
Před dvěma tisíci lety Ježíš zaplakal nad Jeruzalémem. O dva tisíce let později slzy nepřestávají téct, „protože toto město je jako matka, jejíž srdce nemůže najít klid kvůli utrpení svých dětí“. Papež připomněl historii i současnost Svatého města a nepřímo i stíny země, na níž stojí a kterou i v těchto dnech poznamenává násilí mezi Izraelci a Palestinci.
Učinil tak v pozdravu, který adresoval účastníkům kolokvia Společné pracovní skupiny pro dialog, útvaru tvořeného zástupci Dikasteria pro mezináboženský dialog a Palestinské komise pro mezináboženský dialog a založeného kardinálem Jeanem-Louisem Tauranem a šejkem Mahmúdem al-Habbašem, přítomným na vatikánské audienci.
Kolik lidí pláče pro Jeruzalém
Při zmínce o mnoha epizodách Ježíšova života a poslání, jejichž dějištěm byl Jeruzalém, až po samotné zrození církve ve Večeřadle, František podtrhl, že toto město, v jehož názvu je obsaženo slovo „mír“, je místem, které „má univerzální hodnotu“. Poté se pozastavil nad významem onoho Ježíšova pláče, o němž vypráví evangelium:
Nesmíme ho přejít příliš rychle. Tento Ježíšův pláč si zaslouží, abychom o něm v tichosti rozjímali. Bratři a sestry, kolik mužů a žen, židů, křesťanů, muslimů, plakalo a stále pláče nad Jeruzalémem! I nás někdy myšlenka na Svaté město dojímá k slzám, protože je jako matka, jejíž srdce nemůže najít klid kvůli utrpení svých dětí.
Ježíšova bolest, potvrzuje papež František, „připomíná hodnotu soucitu: Boží soucit s Jeruzalémem, který se musí stát naším soucitem, silnějším než jakákoli ideologie, než jakákoli strana. Větší má být vždy láska ke Svatému městu jako k matce, která si zaslouží úctu a respekt všech“, uzavřel římský biskup.
