Papež: Virtuálnost nemůže nahradit realitu
Stefanie Stahlhofen – Vatican News
Dvoudenní plenární shromáždění Akademie, které začalo toto pondělí, se koná na téma: „Sbližování s člověkem. Nové technologie pro společné dobro“. Papež František se ve své promluvě k účastníkům setkání věnoval zejména třem výzvám. Za prvé se zabýval změnou životních podmínek lidí v technologickém a stále se zrychlujícím světě.
"V souvislosti s prostředím a životními podmínkami člověka nastaly významné změny, které s sebou nikoli vždy nesou předvídatelné účinky a vývoj. Ukazuje nám to několik krizí, od pandemií přes energetické a klimatické krize po migrační krize. Jejich důsledky mají opět dopad na další krize a vzájemně se posilují. Prospěšný technický rozvoj nemůže tuto propojenost ignorovat," upozornil papež.
Jako další výzvu František jmenoval dopad nových technologií na definici člověka a lidských vztahů. Zde varoval:
"Zažíváme pokušení stavět virtuální nad reálné, to je zlé pokušení. Technologie nemůže nahradit lidský kontakt, virtuální (život) nemůže nahradit reálný, ani sociální sítě nemohou nahradit společenské vztahy...".
Zdraví: právo pro všechny
Zejména pokud jde o oblast zdravotnictví, papež František znovu vyzval k tomu, aby možnosti lékařské péče byly dostupné všem lidem a aby zvláště zranitelným osobám byla zaručena zdravotní péče v souladu se současnými poznatky a vývojem. František také připomněl, že u všech nových poznatků je třeba klást si otázku jejich morálních důsledků:
"Je zapotřebí lepších modelů, které by zohledňovaly souvislosti mezi jednotlivými událostmi. Je například paradoxní hovořit o technologiích, které zlepšují biologické funkce, a tím hovořit o 'vylepšeném' člověku, zapomínáme však, že jde také o blaho člověka jako celku, a ne pouze o jeho biologický organismus."
Řešit etické otázky mezinábožensky
Tímto způsobem dochází k rozšíření po technické stránce, ale "potlačení" po stránce lidské, upozornil papež. Připomněl také, že je vždy třeba brát v úvahu kulturní zvláštnosti a že mezináboženský dialog je důležitý i v oblasti etiky a výzkumu. Navrhl proto mezináboženská setkání na téma umělé inteligence a konce života.
František také členům Papežské akademie pro život a všem účastníkům jejího plenárního zasedání řekl, že teologie může...
"...přispět k nové definici nového humanismu a podporovat vzájemné naslouchání a porozumění mezi výzkumem, technologií a společností. Nedostatek dialogu zde snižuje vzájemnou důvěru, která je však základem veškerého lidského soužití."
Na závěr papež František vyzdvihl, že technický rozvoj a vědecký pokrok by měly mít vždy na paměti člověka a jednat zodpovědně a v souladu s morálními a etickými hodnotami.
