Hledejte

Audienci pro kulturní nadace Italské biskupské konferenci rámovalo inspirativní prostředí Klementinského sále Apoštolského paláce Audienci pro kulturní nadace Italské biskupské konferenci rámovalo inspirativní prostředí Klementinského sále Apoštolského paláce  (Vatican Media)

Papež k umělcům: Ve válčícím světě prožívejte a vzbuzujte úžas

Svatý otec dnes přijal členy nadace založené Italskou biskupskou konferencí v roce 1947, která šíří a podporuje filmovou kulturu v Itálii, zastřešuje všechny oblasti týkající se kinematografie v Itálii i v zahraničí a představuje autoritativní referenční bod pro filmové nadšence a pro všechny, kteří se chtějí přiblížit světu filmu za účelem kulturního prohloubení, osobního růstu a rozvoje.

Andrea De Angelis – Vatican News

Ve vyprávění o stvoření je "Bůh autorem i divákem". První stránka Bible je pak "příběhem účasti, krásy a vášně. Je příběhem o lásce". Na této stránce lze nalézt "smysl kulturního díla. Na jedné straně je zde tvůrčí činnost, na druhé kontemplace a hodnocení", prohlásil papež František, když dnes dopoledne přijal asi 200 členů italské kulturní nadace Fondazione Ente Spettacolo u příležitosti oslav spojených s 75. výročím jejího založení. V připraveném a předaném textu (při audienci papež pronesl spontánní pozdrav) František svěřil umělcům úkol: "znovu probudit úžas" ve světě "stále umělejším, kde se člověk obklopil díly svých vlastních rukou".

Krása úžasu

Zdá se, že Bůh sám pociťuje údiv, úžas před krásou stvoření, zvláště když kontempluje lidskou bytost. Chtěl bych vám říci: začněme znovu odtud, od umění jako úžasu, především pro toho, kdo ho tvoří, pro umělce.

Řekl papež a poté poukázal na film ruského režiséra Andreje Tarkovského „Andrej Rublev“ natočený v roce 1966, který vykládá dějiny Ruska 15. století prostřednictvím činů tohoto ruského malíře. Římský biskup označuje tento film za "mistrovské dílo":

Myslím na mistrovské dílo, kterým je Tarkovského Andrej Rublev: umělec kvůli válečnému traumatu oněmí. Nutí to člověka přemýšlet o tom, co se děje i v dnešním světě. Rublev už nemaluje, dokonce už ani nemluví. Ztraceně bloudí a hledá smysl života, dokud se nestane svědkem odlití zvonu. A při prvním úderu tohoto velkého zvonu se mu znovu otevře srdce, rozváže se mu jazyk, začne znovu mluvit a malovat. A filmové plátno se zaplní barvami jeho ikon.

Umělec, kterého pravoslavná církev uctívá za svatého, je mnohými považován za největšího ikonopisce. František zdůrazňuje, jak tón onoho zvonu vyvolává v Rublevovi úžas:

"Zvuk zvonu, který jako zázrakem vychází ze země a bronzu, naplňuje umělcovu duši úžasem a v jistém smyslu v něm vnímá hlas Boha, který mu šeptá: 'Otevři se. Jak říká Ježíš v evangeliu: "Effatà".

Boží úžas

Papež se zastavuje nad první stránkou Bible, nad popisem stvoření, který plyne, jako by to byl film. Bůh, "stvořitel a divák", také zažívá úžas:

Je to struhující příběh krásy a vášně: příběh lásky. Na konci svého tvůrčího počínání však Bůh činí překvapivé gesto: stává se divákem svého díla, rozjímá o tom, čeho dosáhl, a vyjadřuje svůj úsudek: "viděl, že to bylo dobré". Pro člověka, stvořeného k jeho obrazu a podobě, je však Boží "hodnocení" ještě zaujatější: "bylo to velmi dobré".

Právě ve vyprávění o stvoření můžeme nalézt nejhlubší smysl umělcova poslání, jeho kulturního díla:

Na této posvátné stránce, milí přátelé, režiséři, herci, ženy a muži, kteří pracujete ve filmu, můžeme najít také smysl vaší kulturní práce. Na jedné straně je tu tvůrčí činnost, na druhé kontemplace a hodnocení. Zdá se mi, že se můžete zrcadlit v této nádherné biblické fresce, která fascinovala tolik umělců a nepřestává udivovat a podněcovat představivost a přemýšlení.

20. února 2023, 11:53