Papež k partnerství guadalupských svatyní: Maria nás volá
Vatican News
Mexiko a Španělsko se spojily ve znamení Panny Marie, u jejíž nohou leží celé lidstvo. Dvě nejvýznamnější svatyně zasvěcené Panně Marii Guadalupské, Morenita de las Villuercas a Morenita del Tepeyac, nyní navázaly družbu. Dohoda byla podepsána 13. února v bazilice královského kláštera Santa María de Guadalupe ve Španělsku. Papež v listě toledskému arcibiskupovi Franciscu Cerro Chavesovi posílá své pozdravy k této události, které platí rovněž pro mexického kardinála Carlose Aguiara Retese a "všechny biskupy, kněze, zasvěcené osoby a věřící, kteří v tento den přicházejí k blahoslavené Panně jako jeden svatý Boží lid".
"Maria, naše Matka, je pro svůj lid vždy poutem společenství", píše papež v listě. "Ježíšova Matka nás prostým způsobem stále volá. To se projevilo v mnoha částech světa výzvou k vybudování chrámu, který by byl domem s dveřmi vždy otevřenými pro všechny, domem modlitby a společenství."
Zdroj živé vody
"Dnes," pokračuje František, "vás spojuje toto něžné jméno, Maria, přesněji řečeno tisíciletý přívlastek „guadalupská“, který už ve svém etymologickém kořeni k nám promlouvá o mestictví, o setkání s Bohem a s lidmi. Slovo mestictví, míšenectví, je zde na místě, protože vědci se nemohou shodnout na tom, zda máme název "Guadalupe" číst v arabštině, latině nebo aztéčtině. Je však zajímavé, že to, co se snad může jevit jako konflikt, lze ve skutečnosti vykládat jako "mrknutí" Ducha svatého, který dává každému zaslechnout své poselství lásky v jeho vlastním jazyce. V arabštině by tedy toto slovo, Guadalupe, mohlo znamenat "skrytá řeka", stejně jako onen pramen živé vody, který Ježíš slibuje Samaritánce, ona síla milosti, která i v dobách odmítání a nepochopení udržuje církev při životě. Pro nás jako pastýře musí být tato narážka pobídkou, abychom v druhém vždy hledali onu skrytou řeku milosti, onu Boží lásku, která z něj činí neocenitelný poklad. Všechno by se změnilo, kdybychom jako Panna viděli v druhém toto skryté tajemství, kolika selháním a konfliktům bychom se vyhnuli."
Řeka milosti
Smíšením s latinou, pokračuje papež, "by Guadalupe znamenalo "řeka vlků" a v tomto smyslu tedy oáza pokoje pro ty, kteří jsou sužováni vlastními hříchy, násilím, mnoha vnitřními i vnějšími válkami, které člověka člověku činí vlkem. Je to tatáž skrytá řeka milosti, která nám v dialogu s Ježíšem ukazuje naši realitu a otevírá nás vůči naději." Panna Maria nás znovu vybízí, abychom "byli kvasem společenství a smíření mezi Bohem a člověkem a povzbuzovali k tomu mnohé věřící, kteří se k svatyni přibližují".
Matka všech
Nakonec se v kombinaci s aztéckým kořenem slova Guadalupe prohlašuje Panna Maria za tu, která přemáhá hada, čímž evokuje protoevangelium knihy Genesis (3,15). Neposkvrněná je tedy pravou matkou všech, kteří žijí, všech, kteří se shromáždili, aby spolu se svými pastýři hlásali svou víru v Božího Syna, v toho, který všechno učinil novým, a tak se sebou smířil svět. Papež proto povzbuzuje, aby "ze srdcí mužů a žen naší doby vytékala řeka živé vody, která stoupá k nebi, aby uctívala Boha v Duchu a Pravdě".