Papež František k vědcům: Nikoli vše, co technologie umožňuje, je eticky přípustné
Alessandro Di Bussolo – Vatican News
Papež vznesl nové varování adresované zastáncům "hybridního myšlení", jenž je spojením biologického a umělého myšlení, které by "podstatně změnilo druh homo sapiens". Ale také zastáncům druhé moderny, podle nichž je vše, co je technicky možné, "právě proto eticky dovolené". Vyzval vědce, aby se starali o druhé, a nejen o to, "jak skládat účty z toho, co člověk udělal", protože "člověk je odpovědný nejen za to, co dělá, ale především za to, co nedělá, ačkoli by to dělat mohl". Papež František adresoval tuto výzvu představitelům Společnosti Maxe Plancka pro rozvoj vědy, kteří jej navštívili v čele s předsedou této instituce, Martinem Stratmannem. Kvůli silnému nachlazení jim papež předal text připravené promluvy.
Čistá věda, veřejné dobro
Papež především zopakoval "uznání Svatého stolce vůči vědeckému výzkumu" a zejména Společnosti Maxe Plancka, "v níž tisíce lidí v rámci četných institutů pracují ve službách stále hlubšího a přesnějšího poznání v různých oblastech vědění". A povzbudil členy Společnosti, aby zachovávali "nejvyšší standardy vědecké integrity, aby zůstala prosta nevhodných vlivů jak politické, tak ekonomické povahy". V textu předané promluvy proto dále zdůrazňuje, jak je v dnešní době důležité chránit, ale také zvyšovat podporu čisté vědy.
Aniž bychom jakkoli snižovali význam aplikované vědy, je třeba uznat veřejně prospěšnou povahu čisté vědy, jejíž výsledky musí sloužit obecnému blahu. A vaše instituce může v tomto ohledu jistě udělat mnoho.
"Hybridní myšlení" a riziko pro homo sapiens
Františkovy myšlenky se pak obracejí k oznámení o brzkém zrodu takzvaného "hybridního myšlení", "vzniklého hybridizací biologického a nebiologického myšlení, které by umožnilo, aby člověk nebyl vytlačen umělou inteligencí". To "vyvolává otázky velkého významu jak na etické, tak na sociální úrovni", poznamenává papež.
Musíme totiž vzít v úvahu, že spojení kognitivních schopností člověka a výpočetní síly stroje by podstatně změnilo druh homo sapiens. Nemůžeme si pak nepoložit otázku konečného smyslu, tj. směřování toho, co se děje před našima očima.
Papež upozorňuje na význam etiky v jednání
To, pokračuje papež, pokud nevyvolává znepokojení u těch, kteří se poznávají "v transhumanistickém projektu", neplatí pro ty, kteří naopak "pracují na rozvoji neohumanistického projektu, podle něhož nelze akceptovat propast mezi činností a inteligencí".
Oddělíme-li schopnost řešit problémy od potřeby být při tom inteligentní, zruší se záměrnost, a tedy i etičnost v jednání. Jsem si jist, že Společnost Maxe Plancka v tomto ohledu přinese zásadní příspěvek.
Nikoli všechno, co technika dokáže, je eticky přípustné
Nakonec papež František se znepokojením pohlíží na "období druhé moderny", v němž se "ve sférách vědy" šíří princip "technické" odpovědnosti, který "nepřipouští morální posuzování toho, co je dobré a zlé". Činnost, zejména velkých organizací, podotýká papež, "by tak měla být hodnocena čistě funkčně, jako by vše, co je možné, bylo právě z tohoto důvodu eticky dovolené".
Církev nemůže nikdy přijmout takový postoj, o jehož tragických důsledcích jsme již měli příliš mnoho důkazů. Naopak, do centra naší dnešní kultury musíme vrátit odpovědnost jako péči o druhého, a nikoli pouze jako účtování za to, co člověk udělal. Člověk je totiž odpovědný nejen za to, co dělá, ale také a především za to, co nedělá, ačkoli by to dělat mohl.
