Papež František: Proti kultuře odpisu postavme kulturu vlídnosti
Tiziana Campisi – Vatican News
Angažovanost členů Kruhu sv. Petra v různých charitativních zařízeních a v rodinných domovech pro malé děti hospitalizované v nemocnici Svatého stolce "Bambin Gesù" připomíná papeži Františkovi "obraz milosrdného Samaritána". Papež se v Klementinském sále Apoštolského paláce setkal se členy tohoto sdružení založeného v roce 1869 na popud Pia IX. proto, aby bylo zajištěno jídlo pro chudé v Římě, a vyjádřil jim poděkování za čas, "energii, tvořivost, trpělivost a vytrvalost" vložené do charitativních a dobrovolnických děl.
Dnes je více než kdy jindy zapotřebí laskavosti
A stejně jako v minulých dnech se František vrací k úvahám nad evangelijním podobenstvím o milosrdném Samaritánovi a připomíná, jak se "soucitně" přiblížil k "zraněnému člověku u cesty", "protože jeho srdce je citlivé, není zatvrzelé, ale je schopné něhy".
Takto jedná Bůh, se třemi postoji: blízkostí, milosrdenstvím a něhou. Takový je Bůh: blízký, milosrdný a vlídný. Takový je. A to je první věc, kterou vám chci doporučit: laskavost.
Něha, zdůrazňuje papež, je ten "rys Boží lásky, který je dnes potřebný více než kdy jindy"; není to sentimentalita.
Mnohdy pohlazení od srdce udělá víc dobra než pár mincí. Ve společnostech často znečištěných kulturou lhostejnosti a odpisu jsme jako věřící povoláni jít proti proudu s kulturou něhy, tj. péče o druhé tak, jako Bůh pečoval o každého z nás.
Milujeme druhé za vědomí, že jsme milováni Bohem
František zdůrazňuje, že Ježíš je také milosrdným Samaritánem, protože se přiblížil "k těm nejmenším, lidem na okraji a posledním", protože "dal svůj život za nás, kteří potřebujeme milosrdenství a odpuštění". Jak dodal, právě díky Ježíšově lásce můžeme milovat.
Skutečně milujeme druhé do té míry, do jaké poznáváme, že jsme jím, naším Pánem a Spasitelem, milováni. Pomáháme do té míry, do jaké cítíme, že nám bylo pomoženo; pozvedáme, pokud se jím necháme pozvedat každý den.
Tajemství charitativní služby: Bůh pracuje s námi
To vše, vysvětluje papež, lze prožít "v tichu modlitby, kdy se zbavíme svých rolí, svých pozic, možná i svých masek" a Bůh "může vložit svého Ducha do našich srdcí, může nám dát svůj soucit a obdarovat nás svou něhou". Právě tímto způsobem s námi Bůh spolupracuje, a to je, jak dodal František, "tajemství křesťanského života a zvláštním způsobem charitativní služby".
Na závěr papež povzbudil členy sdružení, aby pokračovali ve svém poslání. Vyjádřil lítost nad tím, že nemůže být po jejich boku "fyzicky v ulicích Říma", ale ujistil je o své blízkosti "srdcem a modlitbou".
