Papež k Římské rotě: Láska navždy není utopie, v rodině má Bůh svůj domov
Adriana Masotti – Vatican News
V současné době je v církvi i ve světě velmi potřebné "znovu objevit význam a hodnotu manželského svazku mezi mužem a ženou, na němž je založena rodina". To byl výchozí bod promluvy papeže Františka ke kolegiu prelátů auditorů Tribunálu Římské roty, které dnes dopoledne přijal v Klementinském sále Apoštolského paláce spolu s děkanem tohoto tribunálu, monsignorem Alejandrem Arellano Cedillem. Při této příležitosti byl slavnostně zahájen soudní rok Tribunálu, jehož činnost se týká zejména oblasti manželských procesů.
Manželská láska je "velké tajemství"
Pro církev je služba rodině jedním z jejích základních úkolů. Papež František potvrzuje, že evangelium "osvěcuje a podporuje také ono "velké tajemství", kterým je manželská a rodinná láska", a připomíná některé pasáže evangelia, v nichž Ježíš mluví o manželích jako o "jednom těle", svatého Pavla, který definuje manželský svazek jako "velké tajemství" v souvislosti se vztahem mezi Kristem a církví, a svatého Jana Pavla II., který zdůrazňuje, jak Kristus při slavení svátosti manželství nabízí muži a ženě "nové srdce", aby mohli "sdílet plnou a definitivní Kristovu lásku". Papež poznamenává:
Manželství podle křesťanského Zjevení není obřad ani společenská událost, ani formalita, ani abstraktní ideál: je to skutečnost s vlastní přesnou konzistencí, nikoli "pouhá forma citového uspokojení, kterou lze libovolně konstituovat a modifikovat podle citlivosti každého člověka".
Bůh je autorem manželství
Podla papeže je dobré se ptát, jak je možné věrné a věčné spojení dvou manželů s ohledem na lidskou křehkost. Odpověď je opět v evangeliu, když Ježíš říká: "Co Bůh spojil, ať nikdo nerozlučuje." Papež cituje Gaudium et spes, kde se píše: "Sám Bůh je původcem manželství", a pokračuje:
Manželé sice dávají život svému svazku se svobodným souhlasem, ale pouze Duch svatý má moc učinit z jednoho muže a jedné ženy jedno bytí. Kromě toho "Spasitel lidstva a ženich církve přichází ke křesťanským manželům skrze svátost manželství". To vše nás vede k poznání, že každé opravdové manželství, i to nesvátostné, je darem od Boha manželům. Manželství je vždy dar!
Rodina je Božím domovem
Manželská věrnost je pro mnohé utopií, protože jsou přesvědčeni, že "manželství trvá tak dlouho, dokud existuje láska", zdůrazňuje papež. A ptá se, o jaké lásce se mluví v souvislosti s manželi. Často se zaměňuje se sentimentalitou nebo sobeckým zájmem, zatímco manželská láska je podle něj "neoddělitelná od samotného manželství, v němž se lidská láska, křehká a omezená, setkává s božskou láskou, vždy věrnou a milosrdnou". Jádrem Ježíšova poselství je nové přikázání, "abyste se milovali navzájem", a proto je možné "aplikovat toto přikázání i na manželskou lásku, která je také darem od Boha", přičemž je třeba počítat s Pánovou milostí. Láska mezi mužem a ženou, pokračuje papež, neustále potřebuje vzájemné porozumění a odpuštění, "neměla by být idealizována, jako by existovala pouze tam, kde nejsou žádné problémy".
Boží plán, který je nám svěřen do rukou, se vždy uskutečňuje nedokonale, a přesto Pánova přítomnost přebývá v reálné a konkrétní rodině se všemi jejími utrpeními, zápasy, radostmi a každodenními předsevzetími. (...) Spiritualita rodinné lásky se skládá z tisíců reálných a konkrétních gest. V této rozmanitosti darů a setkání, které činí společenství zralým, má Bůh svůj příbytek.
Jádrem manželství je pouto mezi manželi
František vyslovuje slovo svazek, které někdy vzbuzuje podezření, aby řekl, že je třeba znovu objevit skutečnost manželství jako svazku chápaného nikoli jako "vnější vnucení", ale jako "svazek lásky", dar od Boha, "zdroj pravé svobody", a dále předkládá pasáž z apoštolské exhortace Amoris laetitia:
V tomto smyslu musí být "předmanželská a manželská pastorace především pastorací svazku, do níž jsou vnášeny prvky, které pomáhají oběma zrát v lásce a překonávat těžká období. Tyto příspěvky nejsou jen doktrinálními přesvědčeními, ani je nelze redukovat na cenné duchovní zdroje, které církev vždy nabízí, ale musí to být také praktické cesty, dobře informované rady, strategie převzaté ze zkušenosti, psychologické pokyny".
Páry v krizi mají obnovit povědomí o přijatém daru
Papež František v promluvě k soudcům Římské roty zdůraznil i druhý aspekt, a sice, že manželství "je dobro" a má "mimořádnou hodnotu pro všechny", pro církev i pro společnost. Z křesťanského pohledu představuje pro manžele cestu ke svatosti, "svatosti žité v každodenním životě". Papež však nezapomíná na utrpení a zranění mnoha párů v krizi, pro které je doprovod křesťanského společenství nezbytný, a navrhuje:
Základním zdrojem, jak čelit krizím a překonávat je, je obnovit vědomí daru, který jsme obdrželi ve svátosti manželství, neodvolatelného daru, zdroje milosti, na který se můžeme vždy spolehnout. Ve složitých konkrétních situacích, které někdy vyžadují spolupráci lidských věd, je toto světlo vrhané na manželství nezbytnou součástí cesty ke smíření.
