Papež na konferenci o Středomoří: Migrace je pro blaho této oblasti nezbytná
Vatican News
"Musíme proto obnovit kulturu setkávání, z níž jsme tolik těžili, a to nejen v minulosti. Tímto způsobem můžeme opětovně nastolit pocit bratrství a rozvíjet nejen spravedlivější ekonomické vztahy, ale také lidštější vazby, včetně vztahů s migranty" , doporučuje papež František a vyzdvihuje jeden z cílů konference, a sice "obnovit ústřední postavení Středomoří prostřednictvím diskuse o agendě, která je obzvláště bohatá na témata, od geopolitických a bezpečnostních otázek přes ochranu základních osobních svobod až po výzvu migrace a klimatickou a environmentální krizi".
Papežův výklad této problematiky je veden vědomím, že "eticko-sociální otázky nelze oddělit od četných situací geopolitické krize a také od samotných environmentálních problémů. Myšlenka řešit jednotlivá témata sektorově, odděleně a od ostatních, je v tomto smyslu zavádějící. Ve skutečnosti s sebou nese riziko, že se dospěje k dílčím, chybným řešením, která problémy nejen neřeší, ale naopak je činí chronickými". František se pozastavuje nad "neschopností nalézt společné řešení mobility lidí ve středomořském regionu, která stále vede k nepřijatelným a téměř vždy odvratitelným ztrátám na životech". "Migrace je pro blaho této oblasti nezbytná a nelze ji zastavit. Proto je v zájmu všech stran najít řešení, které by zahrnovalo oprávněné požadavky, bylo výhodné pro všechny a zaručovalo lidskou důstojnost i společnou prosperitu."
Vzájemná provázanost těchto otázek vyžaduje, aby byly zkoumány společně, koordinovaně a v co nejširším záběru, jak se již v drtivé míře ukázalo během pandemické krize, která byla dalším jasným potvrzením toho, že nikdo se nemůže zachránit sám, pokračuje papež František:
"Tato globalizace problémů se dnes znovu objevuje v souvislosti s dramatickým válečným konfliktem, který probíhá v Evropě mezi Ruskem a Ukrajinou a z něhož kromě nevyčíslitelných škod každé války, pokud jde o civilní i vojenské oběti, vyplývá energetická krize, finanční krize, humanitární krize pro mnoho nevinných lidí, kteří jsou nuceni opustit své domovy, a konečně potravinová krize, která postihuje stále větší počet lidí na celém světě, zejména v nejchudších zemích. Ukrajinský konflikt má totiž obrovské dopady na severoafrické země, které jsou z 80 % závislé na obilí z Ukrajiny nebo Ruska. Tato krize nás vybízí k tomu, abychom celou situaci posuzovali z globálního hlediska, stejně jako jsou globální její dopady. Stejně jako nelze uvažovat o řešení energetické krize odděleně od krize politické, nelze zároveň řešit potravinovou krizi odděleně od přetrvávajících konfliktů nebo klimatickou krizi bez ohledu na problém migrace, pomoc nejkřehčím ekonomikám nebo ochranu základních svobod. Nemůžeme se také zabývat rozsahem lidského utrpení, aniž bychom vzali v úvahu sociální krizi, kdy se kvůli ekonomickému nebo politickému prospěchu snižuje hodnota lidské osoby a pošlapávají se lidská práva", zdůrazňuje papež a uzavírá:
"Všichni si musíme stále více uvědomovat, že křik naší týrané planety je neoddělitelný od křiku trpícího lidstva. V této souvislosti dodnes rezonují slova svatého Pavla z listu Římanům, který napsal před dvěma tisíci lety a v němž představuje společný osud lidstva a stvoření, které, jak říká apoštol, živí naději, že i ono bude vysvobozeno z otroctví porušenosti, aby vstoupilo do svobody slávy Božích dětí, pro niž celé stvoření sténá a trpí v porodních bolestech až doposud (srov. 8,21-22)".
