Advent v magisteriu papežů
Pius XII: Ježíš je vždy nablízku
Papež Pius XII. zdůraznil, že během adventních dnů „posvátná liturgie uvádí naše duše do vroucího očekávání svatých Vánoc. Utěšujte se myšlenkou na lidstvo, které očekává Ježíše, aniž by si to někdy plně uvědomovalo; On je vždy nablízku se svou spásou“, řekl papež Pacelli 7. prosince 1952 v promluvě k vedoucím a členům jednoho uměleckého sdružení.
Jan XXIII: Advent už září v Betlémě
Jan XXIII. 2. prosince 1962 pronesl slova díků adresovaná všem katolickým věřícím za modlitby obětované za jeho zdraví: "Zdraví, které hrozilo, že na chvíli ustoupí, se brzy vrátí, ba dokonce se už vrací“, prohlásil papež Roncalli a současně připomněl, že doba adventní je „již betlémskou září a nádherou Vánoc“.
„Dnes začíná posvátné období adventu ve světle Marie Neposkvrněné, milované Ježíšovy Matky a naší Matky, kterou chceme oslavit na konci tohoto týdne. To vše je již záře Betléma, záře Vánoc. Milé děti, již nyní vám přeji požehnané svátky. Ať jsou to svátky dobra, radosti a pokoje pro všechny a pro celý svět“.
Pavel VI.: Je třeba připravit cestu Pánu
Podle papeže Pavla VI. „vánoční provoz nevyžaduje pouze profánní přípravy, ale především duchovní přípravu, přípravu víry a lásky“. Při modlitbě Anděl Páně 4. prosince 1966 papež Montini zdůraznil, že Vánoce jsou svátky „lidské a náboženské pietas“, čili slitovnosti a zbožnosti.
„Blíží se Vánoce: přemýšlíte o nich? Ano, jistě, protože Vánoce jsou takovou událostí, která se týká každého, radostně a předvídavě. Ale jak o nich přemýšlíte? Rádi bychom vám připomněli, že Vánoce nevyžadují pouze profánní přípravy, ale především duchovní přípravu, přípravu víry a lásky. Jsme v adventu: máme připravit cestu Pánu modlitbou, pokáním, očekáváním a hledáním Krista. A musíme mít na paměti, že Vánoce mají být radostné pro všechny, a proto máme projevit určitou starost o ty, kteří jsou v nouzi a trpí. Vánoce jsou svátky lidské slitovnosti a náboženské zbožnosti. Toto dejte svým dětem pocítit. Připravujete ve svých domovech jesličky?“
Tázal se dnes svatý papež Pavel VI. věřících na prahu adventu před více než půstoletím.
Jan Pavel II.: V očekávání kráčíme radostně a bděle
Advent „rok co rok obnovuje očekávání Kristova příchodu“. O první adventní neděli roku 1998 papež Jan Pavel II. vybízel, abychom tento čas prožívali s radostí: „Kráčejme radostně a bděle v očekávání času, který připomíná příchod Boha v lidském těle, času, který se naplnil, když se Kristus narodil v betlémské stáji. Čas očekávání se tehdy dovršil.“
„Prožíváním adventu očekáváme událost, která je zasazena do dějin a zároveň je přesahuje. Jako každý rok nastane v noci na Boží hod vánoční. Do betlémské stáje přijdou pastýři, později přijdou z východu mudrci. Svým způsobem symbolizují celou lidskou rodinu. Slova, která zaznívají v dnešní liturgii: Do domu Hospodinova půjdeme s radostí, se šíří do všech zemí, na všechny kontinenty, ke všem lidem a národům“.
Benedikt XVI.: Čekání činí přítomnost vzácnější
Jak prožít adventní čas, čas očekávání? Benedikt XVI. zdůrazňuje, že „existuje mnoho různých způsobů očekávání. Pokud tento čas není vyplněn přítomností obdařenou smyslem, stane se očekávání nesnesitelným. Je-li však čas vybaven smyslem a v každém okamžiku vnímáme něco zvláštního a platného, pak radost z očekávání činí přítomnost vzácnější“, řekl 28. listopadu 2009 při nešporách první adventní neděle.
„Žijme intenzivně přítomnost tam, kde nás zastihují Pánovy dary, žijme je nasměrováni k budoucnosti, budoucnosti naplněné nadějí. Křesťanský advent se tak stane příležitostí k probuzení pravého smyslu očekávání, vrátíme-li se k jádru naší víry, kterým je tajemství Krista, Mesiáše staletí očekávaného a narozeného v chudobě Betléma. Přišel mezi nás, obdaroval a neustále nás obdarovává svou láskou a svou spásou. Je mezi námi přítomen, mluví k nám rozmanitými způsoby: v Písmu svatém, v liturgickém roce, ve svatých, v událostech všedního života, v celém stvoření, které mění tvář podle toho, zda je za ním On anebo zda je zakryto mlhou svého nejistého původu a nejisté budoucnosti“.
František: Probuďme se ze spánku!
„Váš Pán přijde“ (Mt 24,42). Bůh přijde. To je základ naší naděje, to je to, co nás podporuje i v těch nejtěžších a nejbolestivějších chvílích našeho života: Bůh přichází. Bůh je blízko a přichází“, ujistil papež František při modlitbě Anděl Páně o letošní první adventní neděli, 27. listopadu.
„V tomto adventním čase se nechme vytrhnout z letargie a probuďme se ze spánku! Zkusme si položit otázku: Jsem si vědom toho, co prožívám, jsem bdělý, bdím? Snažím se rozpoznávat Boží přítomnost v každodenních situacích, nebo jsem roztěkaný a trochu zahlcený věcmi? Pokud si jeho příchod neuvědomujeme dnes, nebudeme připraveni ani na jeho příchod na konci času. Proto, bratři a sestry, zůstaňme bdělí! Je třeba čekat na příchod Páně, čekat, až se k nám přiblíží, protože je tu, ale čekejme bděle“.
Advent je tedy cestou: časem, kdy „pozorně očekáváme Pána, který už je mezi námi a prochází kolem nás“.
