Papež: Mnoha lidem chybí základní zdravotní péče, ale za zbraně se utrácejí miliardy

Jana Gruberová – Vatican News

V úvodu papež zdůraznil, že příběh „Lékařů s Afrikou“ začíná v době, kdy byla před sedmdesáti lety v Padově založena kolej, která hostila mladé africké studenty medicíny:

„Byli to mladí Afričané. Odtud již můžeme vidět váš styl: být s Afrikou, spíše než být pro Afriku. A to je právě ten dobrý postoj, protože v představivosti, v kolektivním povědomí, převládá mínění, že Afriku je třeba vykořisťovat. Být s Afrikou znamená být pro Afriku“.

Z této zkušenosti se odvíjela cesta sdílení a služby, která během sedmdesáti let prošla téměř celým africkým kontinentem a přinesla lékařskou pomoc, vždy s ohledem na rozvoj a s preferencí vyškolení místního personálu, pokračoval Svatý otec.

„V Africe je velký intelektuální kapitál, který musíme pomoci rozvíjet. Asi před měsícem jsem se prostřednictvím Zoomu setkal s univerzitními studenty z celé Afriky. Byl jsem ohromen intelektuálními schopnostmi těchto mladých mužů a žen. Prosím, nedopusťme, aby se ztratili, pomozme jim k pokroku, k posunu vpřed, protože Afrika by se neměla vykořisťovat, nýbrž podporovat.“

Papež šesti tisícům účastníkům audience připomněl, že jejich práce a dobrovolnická činnost naplňuje slova modlitby Otče náš, v níž prosíme o vezdejší chléb.

„A tento chléb je také zdraví. Zdraví je primární statek, stejně jako voda, domov, práce. Usilujete o to, aby řada bratrů a sester, kteří dnes, v 21. století, nemají přístup k normální, základní zdravotní péči, nemělo nedostatek chleba vezdejšího. Je ostudné, že se dnes utrácejí miliardy za zbraně nebo se spalují další obrovské prostředky v průmyslu pomíjejícnosti a úniku před realitou. Když se modlíme „chléb náš vezdejší dej nám dnes“, měli bychom si dobře rozmyslet, co říkáme, protože příliš mnoho mužů a žen z tohoto chleba dostává jen drobky, nebo ani to ne, jen proto, že se narodili na určitých místech světa. Myslím na tolik matek, které nemohou bezpečně porodit a někdy přijdou o život, nebo na tolik dětí, které umírají už v raném dětství“, poznamenal papež.

„Vaše dnešní přítomnost zde přibližuje mé srdce k zemím, které jsou mi obzvláště drahé, jako je Středoafrická republika, kam jsem se vydal v roce 2015, abych otevřel Svatou bránu v Bangui, a Jižní Súdán, kam, dá-li Bůh, pojedu začátkem příštího roku. Jedná se o velmi chudé a křehké země, které svět považuje za důležité jen kvůli zdrojům, které se dají využít, a které naopak Pán považuje za své oblíbené, kam vás posílá, abyste byli milosrdnými Samaritány, svědky jeho evangelia. Vytrvejte v této službě a dialogu otevřenému vůči všem jako nástroje míru a překonávání konfliktů“,

vyzýval římský biskup italské zdravotníky a požádal je, aby pokračovali ve spolupráci s řeholními misionářskými kongregacemi, které se velkoryse angažují v africkém zdravotnictví.

„Spolupracujte, spojte své síly, dejte k dispozici své zkušenosti a odborné znalosti, podpořte sociální inovace inspirované evangeliem a prozkoumejte také nové formy financování zdravotních služeb pro nejchudší. Pandemie koronaviru, válka a vážná mezinárodní krize podrobují všechny zkoušce. V Africe jsou jejich důsledky dramatické, protože obyvatelstvo je již velmi chudé a chybí systémy sociální ochrany. Jde o skrytou „válku“, o které nikdo nemluví a která, jak se zdá, neexistuje, avšak má naopak velmi tvrdý dopad, zejména na ty nejchudší. Kéž vám Pán pomůže překonat tuto „noc“ s odvahou“, zdůraznil papež.

V závěru papež organizaci „Lékaři s Afrikou“ vybídl, aby i nadále propůjčovala Africe hlas a věnovala zvláštní pozornost mladým lidem. Připojil také jeden osobní příběh:

„Když jsem byl na návštěvě v Bangui, potkal jsem drobnou řeholnici, která v Africe žila více než padesát let, působila jako porodní asistentka a pomáhala při více než dvou tisících porodech. Připlula do Bangui na kánoi na nákupy, měla s sebou dívenku, která osiřela, a proto ji legálně adoptovala. Dosud žije v Konžské demokratické republice, stále jezdí na kánoi každou sobotu nakupovat do Bangui a vrací se zpět. Stále je porodní asistentkou. Vede skrytý život, aby dávala život. Chci vám zanechat pouze tento obraz. Pomyslete na mnohé další, kteří stejně jako tato řeholnice strávili svůj život v Africe, a buďte odvážní jako tito průkopníci, které máte před sebou“.