Papež: Studujte svatého Tomáše bez intelektualistického redukcionismu
Antonella Palermo – Vatican News
Jedná se totiž o uvažování nad učitelem, nikoli intelektuálem jako mnoho jiných, obrátil se papež spatra k účastníkům Mezinárodního tomistického kongresu věnovaného tématu „Vetera novis augere. Zdroje tomistické tradice v dnešním kontextu“. František k nim promluvil v Klementinském sále Apoštolského paláce poté, co předal text připravené promluvy předsedovi Papežské akademie sv. Tomáše.
Nikdy nepoužívejte učitele oportunisticky
U tomismu hrozilo riziko manipulace, prohlásil papež František a jako příklad uvedl jednu z mnoha interpretací tomismu, podle níž se Tomáš Akvinský stal otrokem „kazuistického myšlení“. Poté papež naznačil metodu při studiu mistrova myšlení: prvním krokem je kontemplace, poznamenává, aby nás toto mistrovské myšlení přijalo. Druhým nesmělým krokem je vysvětlení. A nakonec, s velkou opatrností, výklad. Jak papež upřesnil: „Nikdy nepoužívejte mistra pro věci, které si myslím, ale postavte je do mistrova světla a ponechte mu jejich výklad“.
Neomezovat svatého Tomáše výlučně na myslitele
Papež František poté připomněl jednu epizodu z jednání synody o rodině, kde se vyskytly nejasné body ohledně katolické nauky a některých výkladů samotného svatého Tomáše. Tehdy mu dominikán, kardinál Schönborn, dal vysoce postavenou lekci tomistické teologie: „Tomášovi rozuměl a velkolepě ho vysvětloval, aniž by ho používal“. Papež proto vyzval: „Než se začne mluvit o svatém Tomáši, než se začne mluvit o tomismu, než se začne učit, je třeba kontemplovat: kontemplovat mistra, pochopit nad rámec intelektuálního myšlení, čím mistr žil a co nám chtěl říci“. František varoval před redukcí postavy mistra na postavu myslitele: tím se ničí jeho myšlení, bere se mu síla a život. „Svatý Tomáš byl světlem pro myšlení církve a my ho musíme bránit před všemi intelektualistickými redukcionismy, které uvězňují velikost jeho mistrovského myšlení“, zdůraznil papež.
Tomáš Akvinský jako vášnivý hledač pravdy
V předaném textu papež vzhledem k sedmistému výročí kanonizace svatého Tomáše Akvinského, které připadne na příští rok, připomíná tohoto učitele církve především jako světce a věrného žáka vtělené Moudrosti. Byl „neúnavným hledačem Boží tváře“, který si vždy kladl otázku: „Co je Bůh?“ „Pokorné hledání intellectus fidei pod vedením Ducha svatého není pro věřícího nepovinné, ale je součástí samotného dynamismu jeho víry“, poznamenává papež.
Hledat Boha v modlitbě a rozjímání
„Je třeba, aby Boží slovo, které je již přijato v srdci, zasáhlo rozum, aby obnovilo náš způsob myšlení, abychom mohli všechny věci hodnotit ve světle věčné Moudrosti“, píše papež a zdůrazňuje, že vášnivé hledání Boha „je zároveň modlitbou a kontemplací, takže svatý Tomáš je vzorem teologie, která se rodí a roste v atmosféře adorace. Při hledání pravdy o Bohu se používají dvě "křídla" - víra a rozum. Jak víme, způsob, jakým svatý Tomáš dokázal sladit dvě světla víry a rozumu, zůstává příkladný“. František zároveň cituje, co o tomto teologovi napsal svatý Pavel VI.: o brilantnosti jeho prorockého vhledu a způsobu, jakým dokázal sladit sekularitu světa s radikálností evangelia.
Studium tomistického myšlení a jeho vštěpování do současnosti
Papež dále ilustruje to, co nazývá „dvojím životním pohybem systoly a diastoly“, který je charakteristický pro tomismus: uchopení originality Tomášova díla a jeho kritická asimilace v tom, co je pravdivé a správné, do současné kultury. Poté připomíná jednu z mnoha nauk Tomáše Akvinského, kterou lze nalézt i v encyklice Laudato si' a která se týká stvoření. „Není náhoda“, poznamenává papež, „že anglický spisovatel Chesterton nazval Tomáše Akvinského 'Tomášem Stvořitelem'. Pro svatého Tomáše je stvoření prvním projevem nesmírné Boží štědrosti, ba přímo jeho bezplatného milosrdenství. Je to klíč k lásce, říká Tomáš, který otevřel Boží ruku a udržuje ji stále otevřenou. Tomáš, pokračuje papež, pak rozjímá o kráse Boha, která září v uspořádané rozmanitosti stvoření. Vesmír viditelných a neviditelných tvorů není ani monolitickým blokem, ani čistou beztvarou rozmanitostí, ale tvoří řád, celek, v němž jsou všichni tvorové propojeni, protože všichni pocházejí od Boha a směřují k Bohu a protože působí jeden na druhého, čímž vytvářejí hustou síť vztahů“. V závěru svého předaného textu František učence Papežské akademie vyzývá, aby se nebáli v souladu s titulem svého sympozia „staré věci množit a zdokonalovat novými“.
