Papež: Sociální a politická setrvačnost mění části světa v opuštěné vedlejší cesty
Linda Bordoniová – Vatican News
Papež František se zamýšlí nad pokračujícím utrpením syrského lidu po dvanácti letech násilného konfliktu a podpořil závazek a zdravotní péči, kterou všem Syřanům v nouzi nabízí katolická iniciativa "Otevřené nemocnice v Sýrii".
Při pozdravu členů nadace AVSI, která tuto iniciativu, podporovanou různými institucemi Svatého stolce, propaguje a řídí, a také apoštolského nuncia v Sýrii, kardinála Maria Zenariho, papež vyslovil lítost nad ranami, které byly tomuto národu způsobeny.
Uvážíme-li počet mrtvých a zraněných, zničení celých čtvrtí a vesnic i důležitých infrastruktur, včetně zdravotnických zařízení, je přirozené se ptát: "Sýrie, kdo tě nyní může uzdravit?"
Poznamenal, že krize v Sýrii je nadále jednou z nejvážnějších na světě, "pokud jde o ničení, rostoucí humanitární potřeby, sociální a hospodářský kolaps a chudobu a hladomor v hrozivé míře".
Papež neopomněl zmínit fenomén vnitřně vysídlených osob a uprchlíků, kterých je podle jeho slov asi 14 milionů: "více než polovina syrské populace před konfliktem".
"Tváří v tvář takovému nesmírnému utrpení je církev povolána být 'polní nemocnicí' a hojit rány jak fyzické, tak duchovní."
Citujíc z Matoušova evangelia papež uvedl, že církev od dob apoštolů zůstává věrná pověření, které dostala od Ježíše, léčit nemocné a dávat bez nároku na odměnu.
Poznamenal, že projekt "Otevřené nemocnice" se zavazuje podporovat tři katolické nemocnice, které v Sýrii fungují již zhruba sto let, a také čtyři kliniky pro veřejnost, které poskytují své služby všem zdarma.
"Váš program je doslova programem 'Otevřených nemocnic'. Jsou otevřené všem nemocným a chudým bez rozdílu etnické či náboženské příslušnosti."
" To je," řekl papež, "znakem církve, která se snaží být domovem s otevřenými dveřmi, místem lidského bratrství."
Papež František také hovořil o tom, že v církevních charitativních institucích je třeba, aby se všichni - a především chudí - cítili "doma" a zažívali atmosféru důstojného přijetí.
Poznamenal, že v Sýrii se dostalo pomoci i mnoha muslimům v rámci projektu "Otevřené nemocnice" a že to má pozitivní dopad i na sociální strukturu společnosti, neboť to podporuje soužití mezi různými etnickými a náboženskými skupinami.
Papež František poděkoval přítomným za dar, ikonu Ježíše milosrdného Samaritána. Zamyslel se nad tím, že muž z evangelijního podobenství, "zbitý, okradený a opuštěný polomrtvý u cesty, může sloužit jako další tragický obraz Sýrie, zbitý, okradený a opuštěný na pokraji cesty. Přesto není zapomenut ani opuštěn Kristem, dobrým Samaritánem, a mnoha dalšími dobrými Samaritány: jednotlivci, sdruženími a institucemi".
"Několik stovek těchto dobrých Samaritánů, včetně několika dobrovolníků, přišlo o život při pomoci svým bližním. Všem patří náš dík."
Nebezpečí společenské a politické setrvačnosti
Papež připomněl encykliku Fratelli tutti, v níž napsal: "Příběh o milosrdném Samaritánovi se neustále opakuje," a komentoval skutečnost, že "sociální a politická setrvačnost mění mnohé části našeho světa v pustou vedlejší cestu, i když domácí a mezinárodní spory a okrádání o příležitosti nechávají velké množství marginalizovaných lidí na okraji cesty" (č. 71).
"Požádal jsem všechny, aby vzali v úvahu, že každý z nás má odpovědnost za zraněné, a to jak své vlastní, tak všech národů na zemi," dodal.
Tváří v tvář tolika vážným potřebám, pokračoval, můžeme mít pocit, že náš příspěvek je pouhou kapkou vody v poušti: "Ale i kamenitá syrská poušť se po prvních jarních deštích odívá do zeleného hávu. Tolik malých kapek, tolik stébel trávy!"
Papež František na závěr audience nabídl přítomným obraz, který mu daroval italský umělec Massimiliano Ungarelli a který zobrazuje svatého Josefa s dítětem Ježíšem na ramenou během útěku do Egypta, a řekl, že mu připomíná obraz syrského otce prchajícího před válkou se synem na ramenou.
"Tento obraz syrského otce prchajícího se svým synem je podle mého názoru obrazem svatého Josefa, který musel utéct do Egypta: neodjel v kočáře, ne. Utíkal právě takhle, riskantně. [...] Chtěl bych vám ho nabídnout, abyste při pohledu na tohoto syrského otce a jeho syna každý den mysleli na tento útěk do Egypta, na tento lid, který tolik trpí."
