Hledejte

Papež František při setkání s uprchlíky na Lampeduse Papež František při setkání s uprchlíky na Lampeduse 

Proroctví o Lampeduse

Před devíti lety František navštívil Lampedusu, ostrov symbolizující drama migrantů ve Středozemním moři. Při této památné první cestě pontifikátu papež zdůraznil rozhodující otázku bratrství. Varování, které se dnes ve světě znetvořeném válkami jeví jako ještě naléhavější, protože se snažíme překonat pandemickou krizi.

Alessandro Gisotti

Některé události tohoto pontifikátu, Františkova rozhodnutí, nabývají s přibývajícími lety stále větší síly a rozměru, který lze v některých případech bez nadsázky označit za prorocký. Před devíti lety, 8. července, několik měsíců po zahájení své služby nástupce apoštola Petra, se vydal na svou první apoštolskou cestu na Lampedusu. Cestu, která byla zároveň poselstvím, protože během těch několika hodin strávených na ostrově, který symbolizuje drama migrantů ve Středozemním moři, František gesty a znameními dosvědčil, co myslí výrazem "Církev na cestě". A ukázal, proč je nutné začít, konkrétně, nikoli metaforicky, od "existenciální periferie", chceme-li vybudovat spravedlivější a jednotnější svět, lidstvo smířené samo se sebou.

Z této návštěvy si stále nesmazatelně pamatujeme některé obrazy: papeže, který slouží mši svatou na oltáři vyrobeném z lodí migrantů, věnec z květin hozený do moře z lodi, objetí s mladými lidmi, kteří přežili cesty nazývané cestami naděje, ale které se tak často bohužel mění v cesty zoufalství. Jádrem návštěvy tak byla jednoznačně situace migrantů. Při té příležitosti však František pronesl homilii, která rozšířila perspektivu a posunula se od tohoto ostrova a toho, co v danou chvíli znamenal. Homilie, kterou je dnes třeba znovu číst (a ještě více poslouchat) ve světle toho, co se v posledních měsících děje na Ukrajině pod ruským útokem, stejně jako ve všech více či méně vzdálených koutech země, kde války uvolňují ze řetězu "kainovského ducha zabíjení namísto ducha míru".

Věnec na znamení vzpomínky na ty, kteří při cestě za nadějí přišli o vše, i o svůj život
Věnec na znamení vzpomínky na ty, kteří při cestě za nadějí přišli o vše, i o svůj život

V této homilii papež nabídl svou osobní meditaci o dialogu, který vede Pán s Kainem bezprostředně po zabití jeho bratra Ábela. Bůh klade otázku, která dnes a vždy musí znít jako varování pro každého z nás: "Kaine, kde je tvůj bratr?". František šestkrát opakuje pronikavou otázku: "Kde je tvůj bratr?" Tvůj bratr migrant, tvůj bratr zbídačený chudobou, tvůj bratr zničený válkou. V letech, které uplynuly od této cesty, se papež mnohokrát vrátil k rozhodující antinomii bratrství-bratrovražda. 13. února 2017 při mši svaté v domě svaté Marty, kde opět hovořil o Kainovi a Ábelovi, pronesl ostrá slova odsouzení vůči těm, kteří se rozhodli, že "kus půdy je důležitější než pouto bratrství". František varoval ty mocné země, kteří se odváží říci: "Záleží mi na tomhle a dalším kousku země, když spadne bomba a zabije dvě stě dětí, není to moje vina, je to vina bomby".

Papež Fratelli tutti, deklarace z Abú Dhabí, římský biskup, který přijal jméno bratra Františka, upozorňuje, že právě tento boj mezi bratrstvím a bratrovraždou je problémem naší doby. S přibývajícími lety pozoruje tragicky stále více se zhmotňující chmurné obrysy toho, co nazve "třetí světovou válkou po částech". A co jiného to je než také "světová bratrovražda po částech", protože každá válka v sobě nese právě onen zlý kořen, který podnítil Kaina, aby zabil svého bratra a aby pak pohrdavě odpověděl Bohu, který se ho ptá, co se stalo: "Jsem snad strážcem svého bratra?"

Jeden z výrazných okamžiků Františkova pontifikátu: podpis Deklarace o mezilidském bratrství společně s vrchním imámem mešity Al-Azhar Ahmadem Tajíbem
Jeden z výrazných okamžiků Františkova pontifikátu: podpis Deklarace o mezilidském bratrství společně s vrchním imámem mešity Al-Azhar Ahmadem Tajíbem

V projevu Statio Orbis z 27. března 2020 na prázdném Svatopetrském náměstí papež prohlásil, že s bouří pandemie se znovu odkryla "ona požehnaná společná sounáležitost, od níž se nelze odtrhnout: sounáležitost bratří". Je působivé srovnat tato slova s těmi, která pronesl s hořkostí a úzkostí o letošních Velikonocích při Urbi et Orbi: "Bylo načase vyjít z tunelu společně, ruku v ruce," zdůraznil s odkazem na Covid-19, "spojit síly a zdroje. Místo toho však ukazujeme, že v nás ještě není duch Ježíšův, že v nás stále přetrvává Kainův duch, který se na Ábela nedívá jako na bratra, ale jako na soupeře, a přemýšlí, jak ho odstranit."

Papež vystoupil uprostřed nejhorší krize pandemie v roce 2020 s poselstvím naděje
Papež vystoupil uprostřed nejhorší krize pandemie v roce 2020 s poselstvím naděje

František opakovaně prohlásil, že člověk vychází z krize lepší nebo horší, ale nikdy ne stejný. Lidstvo dnes čelí jedné z nejhlubších a nejrozsáhlejších krizí, jaké kdy muselo čelit. Abychom z toho vyšli lépe, musíme obrátit směr, nabádá papež, vzdálit se od silného Kainova magnetu a orientovat kompas svého života rozhodně na polární hvězdu bratrství.  

7. července 2022, 14:30