Papež: Dějiny se dnes řídí Kainovým vzorcem
Jana Gruberová – Vatican News
Dnešní papežskou audiencí vyvrcholilo 95. plenární shromáždění ROACO, které začalo v úterý a zaměřilo se zejména na Blízký východ, Svatou zemi, Etiopii, ale i válku na Ukrajině. Kromě kardinála Leonarda Sandriho, prefekta Dikasteria pro východní církve a předsedy ROACO, během jednání vystoupili představitelé jeruzalémského latinského patriarchátu, apoštolští nunciové v Libanonu, Etiopii a Sýrii, či mons. Richard Gallagher, sekretář pro vztahy se státy, který představil diplomatickou činnost Svatého stolce v souvislosti s Ukrajinou, Blízkým východem, Etiopií a Eritreou.
Včerejšek byl věnován situaci na Ukrajině, a to prostřednictvím vystoupení arcibiskupa Svjatoslava Ševčuka, apoštolského nuncia mons. Visvaldase Kulbokase a s odkazem na ekumenický vývoj kardinála Kurta Kocha, prefekta Dikasteria pro jednotu křesťanů. Dr. Tetiana Stawnychyová, předsedkyně ukrajinské Charity, informovala o humanitární a charitativní činnosti. Zasedání pokračovalo svědectvím některých rodin, které utrpěly následky války, a dobrovolníků, kteří jsou v první linii a pomáhají lidem v nouzi.
A právě o „milované a sužované Ukrajině“ papež František hovořil ve své promluvě k zástupcům katolických agentur, které shromažďují finance na dobročinné účely ve Spojených státech amerických, Německu, Francii, Švýcarsku, Nizozemsku a Rakousku. Vyzdvihl, že na Ukrajině
„jsme se vrátili k dramatu Kaina a Ábela; bylo rozpoutáno život ničící násilí, satanské, ďábelské násilí, na které jsme my věřící povoláni reagovat silou modlitby, konkrétní pomocí lásky, všemi křesťanskými prostředky, aby zbraně ustoupily jednání. Chtěl bych vám poděkovat za pomoc, kterou jste poskytli církvi a papeži na Ukrajině a v zemích, kde byli přijati uprchlíci. Ve víře víme, že výšiny lidské pýchy a modlářství budou poníženy a slzavá, pustá údolí zaplněna, ale rádi bychom také viděli, že se brzy naplní Izaiášovo proroctví o míru: že nezdvihne již meč národ proti národu, že zkují své meče v radlice a svá kopí ve vinařské nože (Is 2,4). Místo toho se zdá, že se vše ubírá opačným směrem: potravy ubývá a řinčení zbraní narůstá. Kainův vzorec dnes řídí dějiny. Nepřestávejme se proto modlit, postit, pomáhat a pracovat, aby cesty míru našly místo ve spleti konfliktů“.
Papež ovšem neopomněl ani dramatickou situaci v Tigrajském regionu, „smutné události v Iráku a Sýrii, otřesy v Zemi cedrů“. Ačkoli, jak řekl, se objevila také světélka naděje, například podpis dokumentu o lidském bratrství v Abú Zabí, je třeba najít aktualizované nástroje a vhodné způsoby, jak vyjádřit blízkost církvím v daných oblastech. V tomto ohledu papež vyzdvihl spolupráci v synodálním duchu:
„Samotná intuice ROACO odpovídá synodální cestě, kterou všeobecná církev v současné době koná. Proces předkládání projektu pomoci ve skutečnosti předpokládá zapojení několika aktérů: osoby, která jej předkládá, odborníků, kteří jsou zodpovědní za nabídku svého příspěvku, biskupa nebo řeholního představeného, papežských zastoupení, Dikasteria pro východní církve a vás, agentur, se všemi, kteří tvoří vaše úřady. Každý z nich má svou roli a je povolán k dialogu s ostatními tím, že se radí, studuje, ptá se a nabízí návrhy a vysvětlení, kráčí společně“.
Pokračujte v hledání shody a utíkejte před jakýmkoli pokušením izolace a uzavřenosti v sobě a ve vlastních skupinách, vybízel papež a poukázal na důležitost vzájemného naslouchání, které usnadňuje rozlišování a vede ke společným, skutečně církevním rozhodnutím.
„To jste například učinili se syrskými katolickými biskupy na konferenci, která se konala v březnu v Damašku a do níž se aktivně zapojilo mnoho mladých lidí. V poušti bídy a sklíčenosti způsobené dvanácti lety války, která zničila milovanou a sužovanou Sýrii, jste jako církev dokázali objevit, že prameny, které dají vodu žíznivým, potečou jen tehdy, když každý z vás bude umět opustit určitou sebevztažnost a naslouchat druhým, abyste určili skutečné priority. Jistě, jsou to jen kapky v moři nouze, ale kapka ze strany církve nemůže chybět. Stále však čekáme, že mezinárodní společenství a místní představitelé neuhasí poslední plamínek naděje pro tento trpící lid“.
Prefekt Dikasteria pro východní církve, kardinál Leonardo Sandri, ve svém úvodním pozdravu připomněl, že podpůrné agentury, zastřešované ROACO, působí v zemích, které jsou vystaveny výzvám sekularizace, krize víry a povolání, skandálům z minulosti i současnosti, ale také diskusím a polarizacím uvnitř církví a křesťanských společenství. V každém případě však, jak ujistil, budou charitativní díla pokračovat. Přitom, jak vyzdvihl, „nejde jen o pomoc, ale také o společné přemýšlení, formaci, doprovázení mladších generací, pomoc při reflexi o tom, jak mohou být synové a dcery východních katolických církví v kontextu příslušných společností, kde žijí, solí a kvasem“, uvedl mimo jiné předseda Sdružení děl na pomoc východním církvím (ROACO).
