Papež: politika je setkání, reflexe, akce a také uctivý dialog
Vatican News
Jeho dědictví je dodnes živé a nabylo konkrétní podoby také v mládežnické odnoži, sdružující mladé lidi ve věku osmnácti až pětatřiceti let, usilující o společné dobro v rámci tzv. Politické fraternity. Konkrétním výrazem takovéhoto úsilí o obecné dobro může být kupříkladu rozhodnutí francouzských členů tohoto společenství, kteří žijí uprostřed dělnické čtvrti v Paříži, aby naslouchali tamním chudým. „Toto je křesťanský způsob politiky!“, řekl jim papež František.
„Politika je setkání, reflexe, akce. Politika je především uměním setkávání. Toto setkání samozřejmě probíhá tak, že druhého přijmeme a akceptujeme jeho odlišnost v uctivém dialogu. Jako křesťané však musíme udělat víc: jelikož nás evangelium žádá, abychom milovali své nepřátele, nemohu se spokojit s povrchním a formálním dialogem, jako jsou často nepřátelská jednání mezi politickými stranami. Jsme povoláni prožívat politické setkání jako bratrské setkání, zvláště s těmi, kteří s námi méně souhlasí, a to znamená vidět v tom, s kým vedeme dialog, pravého bratra, milované Boží dítě“, poznamenal František.
K tomu, aby bylo možné dělat politiku, vysvětloval dále, je zapotřebí, abychom „změnili pohled na druhého, prokazovali mu vstřícnost a bezpodmínečnou úctu. Pokud k této změně nedojde, hrozí, že se politika zvrhne v leckdy násilnou konfrontaci, aby zvítězily vlastní představy, v hledání dílčích zájmů namísto společného dobra, v rozporu se zásadou, že jednota převládá nad konfliktem.
„Podle křesťanské vize je politika také reflexí, tedy formulováním společného projektu. Jako křesťané chápeme, že politika se stejně jako setkávání uskutečňuje prostřednictvím společné reflexe při hledání tohoto obecného dobra, a nikoli pouze prostřednictvím konfrontace často protichůdných zájmů. Celek převyšuje jednotlivé části. To vše je možné díky evangeliu jako kompasu, který světu přináší hluboce pozitivní vizi člověka milovaného Bohem. A konečně, politika je také akce. Jako křesťané musíme své představy vždy porovnávat s hloubkou reality, pokud nechceme stavět na písku, který se dříve či později zřítí. Nezapomínejme, že realita je důležitější než idea, (...) politiku nelze dělat s ideologií“.
„Křesťanský život není možný bez úžasu“, podotkl papež na závěr spatra mimo připravený text: „Úžas je to, co mi dává pocit, že jsem v Ježíši, s Ježíšem. Úžas z toho, že vidíme velikost Pána, velikost jeho osoby, velikost jeho programu, že cítíme velikost blahoslavenství jako životního programu. (...) Pěstujte modlitbu s evangeliem, abyste pocítili zázrak setkání s Ježíšem Kristem“.
Vyzval římský biskup, který v závěru audience setrval se svými mladými hosty v modlitbě.
(jag)
