Hledejte

Ilustrační foto Ilustrační foto 

Aktivní stáří se týká rovněž duchovního života, píše papež seniorům

„Ještě ve stáří budou přinášet užitek“ (Žl 92,15), tento žalmistův verš nadepisuje dnešní poselství papeže Františka, které adresoval prarodičům a seniorům u příležitosti jejich Světového dne, připadajícího na čtvrtou neděli v červenci (letos 24.7.).

Jana Gruberová – Vatican News

Papež tento den, vyzdvihující důležitost starých lidí nejenom v církevním společenství, vyhlásil loni v lednu a stanovil jeho konání každoročně na neděli v blízkosti liturgické památky sv. Jáchyma a Anny, prarodičů Panny Marie. Papežské poselství představil dnešní brífink v Tiskovém středisku Svatého stolce.

Jak František zdůrazňuje v úvodu, titulní slova poselství z dvaadevadesátého žalmu hovořící o užitku a dlouhodobé svěžesti starých lidí, jsou opravdu dobrou zprávou, „evangeliem“ ve světě, který o seniorech smýšlí zcela opačně a vytěsňuje je do jakési paralelní existence. Rovněž mnozí staří lidé se obávají vysokého věku, ztrácejí naději a nečekají nic od budoucnosti. Dlouholetost je ovšem požehnáním, připomíná papež, a požehnaný je dům, který ctí své starce a pečuje o ně.

Ačkoli stáří nebývá lehce pochopitelným životním údobím, připouští Svatý otec, a člověk by rád spolu s žalmistou zvolal: „Nezavrhuj mě v čas stáří, neopouštěj mě, až ochabnou síly!“(71,9), lze navzdory tomu díky důvěře v Pána pochopit, že i dlouhověkost je dar, a nejenom přirozené tělesné chátrání a nevyhnutelný běh času. Z toho důvodu František vybízí, aby senioři bděli sami nad sebou a učili se aktivnímu stáří také z duchovního zorného úhlu, aby rozvíjeli vnitřní život pomocí časté četby Božího Slova, každodenní modlitby, přijímání svátostí a účastí na liturgii.

Kromě vztahu s Bohem je nutno pěstovat vztahy s okolím – především s rodinou, dětmi a vnoučaty, ale také chudými či nemocnými lidmi, kterým lze poskytnout jak konkrétní pomoc, tak modlitbu, naléhá papež. To vše seniorům napomůže, aby nevnímali sami sebe jako pouhé diváky v divadle dnešního světa, nýbrž „zelené olivy v Božím domě“ (Žl 52,10).

Není náhodné, pokračuje papež, že se do Evropy vrátila válka ve chvíli, kdy se vytrácí generace, jež zažila předchozí konflikty minulého století. Pandemická a válečná krize i další formy „epidemií“ plynoucí z různorodého násilí by nás měly podnítit k hluboké změně, ke konverzi, která by odzbrojila srdce a rozpoznala v druhém člověku bratra. V tomto ohledu nesou senioři velikou odpovědnost – mají totiž dnešní generaci naučit, jak pohlížet na ostatní stejně chápavým a laskavým pohledem, jakým se obracíme k vlastním vnukům. Takový postoj bude možná někdo považovat za příliš slabošský či povolný, avšak zemi dostanou za dědictví tiší, nikoli zpupní a násilníci.

Jedním z plodů, které mají senioři přinášet, je péče o tento svět, vyhrazená nejenom vlastním potomkům, nýbrž všem neznámým a vyděšeným vnukům, kteří dnes přicházejí z Ukrajiny, Afghánistánu či Jižního Súdánu, píše dále papež. Mnozí staří lidé totiž dospěli k moudrému a pokornému přesvědčení, že štěstí je chlebem, který lámeme jedině společně. Senioři se mají stát tvůrci něžné revoluce, a to za pomoci nejpříhodnějšího nástroje, který mají k dispozici – modlitby. Takto, na přímluvu Panny Marie, vlídné Matky, přispějí k tomu, aby se svět vymanil ze stínů osamělosti a osidel démona války.  

 

10. května 2022, 14:15