Skutečným bohatstvím jsou lidé, řekl papež italským podnikatelům ve stavebnictví
Jana Gruberová – Vatican News
„Myslím, že rovněž vaše odvětví prochází těžkým údobím“, oslovil papež italské stavební podnikatele, „avšak v takových chvílích je nutno těžit ze zakládajících motivací a rozhodnutí“. Také Ježíš ve svém kázání čerpal metafory ze stavitelství, podotknul František a upozornil na podobenství o člověku, který si staví dům na skále či na písku z šesté kapitoly Lukášova evangelia (46-49).
„Ježíš zde odhaluje pokrytecké a líné chování člověka, který se omezuje na pouhá slova, aniž by konal. Ukazuje moudrost stavebního inženýra a přirovnává k šarlatánům lidi, kteří staví své domovy na písečném podkladu a bez základů. Jistě, Ježíš neměl na mysli veliké činžáky, ale poukazuje na to, že tyto stavby se staví u řeky, zatímco dobrý stavitel ví, že při první povodni je takový dům určen k tomu, aby byl smeten. Jeho podobenství však pokračuje druhou stranou mince: »Kdo ke mně přichází, moje slova slyší a podle nich jedná [...], podobá se člověku, který kopal do hlubky a položil základy na skálu« (v. 47-48). Tento obraz je o to zajímavější, když si uvědomíme, že takový stavitel nejenže udělal správnou věc v přítomném okamžiku, ale také ochránil dům před možnými budoucími povodněmi. Někdo by mohl říci: ale k tomu nikdy nedojde! Ano, ale může se to stát. Toho jsme dnes svědky v souvislosti se změnou klimatu: dějí se věci, které se nikdy předtím nestaly“.
Podle Ježíšova kázání je věřící člověk ten, kdo se jako křesťan neprojevuje pouze navenek, ale skutečně tak jedná. Díky této důslednosti zůstává křesťanem i v těžkých chvílích, vysvětloval papež. Víra nás totiž nechrání před špatným počasím, avšak, je-li provázena dobrými skutky, posiluje nás a uschopňuje k odolnosti, řekl František a vyzval k zachování a každodennímu ztělesňování hodnot, které si členové stavitelského sdružení dali do vínku. První z nich je hospodářská soutěž a transparentnost.
„Samotná konkurence nestačí. V utilitaristické logice trhu může vést k opozici a dokonce až k odstranění druhého. To svádí k domněnce, že lze zvítězit nad druhým nebo že porážku druhého je třeba zohlednit v ekonomické výkonnosti. Pokud k tomu dojde, podkopává to společenskou strukturu důvěry, která umožňuje správné fungování samotného trhu. Soutěž musí být pobídkou k lepším a kvalitnějším výsledkům, nikoli touhou po nadvládě a vyloučení. Proto je zásadní transparentnost rozhodovacích procesů a ekonomických rozhodnutí. Hospodářská soutěž a transparentnost jdou ruku v ruce, protože se tak brání nekalé konkurenci, která v hospodářské a zaměstnanecké oblasti často znamená ztrátu pracovních míst, podporu nelegální nebo nedostatečně placené práce. Ve výsledku to podporuje korupci, která se sytí v kalných vodách nezákonnosti a nespravedlnosti. A to není správná cesta: je to cesta, která vede do nemoci a není dobrá“.
Další ustavující hodnotou stavebního průmyslu je odpovědnost a udržitelnost, pokračoval papež František a věnoval se zejména druhé položce – udržitelnosti, která se projevuje šetrností vůči ekosystému, ale též dbá na bezpečnost práce. Udržitelnost navíc souvisí s krásou míst a kvalitou vztahů, poznamenal papež.
„Projektanti budov, čtvrtí, veřejného prostoru a měst potřebují, aby jim další disciplíny pomohly porozumět procesům, symbolice a chování lidí. Nestačí úsilí o krásu projektu, protože ještě větší cenu má jiný typ krásy, totiž kvalita života lidí, jejich harmonický vztah s životním prostředím, jejich setkávání a vzájemná pomoc. Také proto je velmi důležité, aby do analýzy urbanistických plánů vždy vstupovali též místní obyvatelé“ (Laudato si´, 150).“
Zdůraznil římský biskup. Nikoli poslední zásadní prvek v podnikání pak tvoří jeho etika, zákonnost a bezpečnost práce. Jak papež poznamenal, smrtelných pracovních úrazů neustále přibývá, což nelze ignorovat. Pokud se na bezpečnost na pracovišti pohlíží výlučně jako na náklad, vychází se z nesprávného předpokladu, protože skutečným bohatstvím jsou lidé.
„Lidé jsou skutečným bohatstvím: bez nich neexistuje fungující komunita, společnost ani ekonomika. Bezpečnost na pracovišti znamená ochranu lidských zdrojů, které mají v Božích očích a také v očích skutečného podnikatele neocenitelnou hodnotu. Proto je třeba zákonnost chápat jako ochranu nejvyššího dědictví, kterým jsou lidé. Bezpečná práce umožňuje každému projevit to nejlepší ze sebe a zároveň si vydělat na denní chléb. Čím více dbáme na důstojnost práce, tím větší máme jistotu, že se zvýší její kvalita a krása vykonaného díla“.
Loučil se papež s italskými staviteli a svěřil je do ochrany sv. Josefa.
