Papež ke knize rabína Skorky: Poselství každé víry podporují vytrvalost v utrpení

L´Osservatore Romano, 18. ledna 2022

„Těší mne, že jste napsal knihu o pandemii, v níž na základě židovských pramenů vykládáte její důsledky“, oslovuje papež František argentinského rabína Abrahama Skorku, s kterým se zná od časů svého arcibiskupského působení v Buenos Aires. Kniha s titulkem „Návrat do života po bouři. Naděje a moudrost z židovských pramenů“ vyšla loni ve Spojených státech amerických (Returning To Life  After The Storm. Hope And Wisdom From Jewish Sources, Millburn, New Jersey, Behrman House, 2021). „Covid-19 nás všechny uvrhl do krize, z které nemůžeme vyjít samostatně – buď se z ní vymaníme všichni, anebo nikoli“, pokračuje papež a dodává: „V této době napomáhají poselství každé víry k tomu, abychom reagovali na tíživou úzkost vyvolanou touto metlou. Tato poselství nám poskytují hodnoty posilující odolnost lidstva, které hodně vytrpělo a nadále trpí. Uvědomujeme si díky nim pravdu, že z krize nelze vyjít takoví, jací jsme byli předtím – budeme lepší anebo horší než na začátku“, uzavírá papež František stručný přípis v knize s prosbou o modlitbu, na niž on sám nezapomíná.

Losangeleský rabín David Wolpe v předmluvě ke knize chválí Skorkův realismus, který ovšem nepodléhá „dnes tak módnímu pesimismu. Ke konci knihy totiž píše, že se začínají otevírat brány k návratu. Potřebujeme tuto bujnost ducha, abychom se ubránili nakažlivému a ničivému zoufalství“, soudí vrchní rabín Sinajského chrámu v Los Angeles.

Autor knihy, rabín Abraham Skorka, se v úryvku otištěném ve vatikánském deníku zamýšlí nad tím, zda může současná krize spojená s koronapandemií odstranit egoismus lidí, kteří ve světě mají moc:

„Bible nám vypráví, jak Gedeon odmítá návrh svého lidu, aby se stal jeho králem, a odpovídá, že jediným pravým vládcem je Bůh (srov. Sd 8, 22-23). V téže knize Soudců pak čteme o nenasytné Abimelekově ctižádosti po vládě, kterou získá vyvražděním sedmdesáti svých bratrů. A ještě později najdeme Jotamův příběh (srov. Sd 9, 8-15), který učí, že plodní a výkonní lidé nebaží po moci, čímž uvolňují prostor, k jehož zaplnění tíhnou zhoubní vůdci. (…) Dvacáté století zažilo vzestup příliš mnoha špatných, egoistických, arogantních, šílených vůdců. Postavy jako Mussolini, Hitler, Stalin, Pol Pot e Idi Amin na sebe dokázali strhnout většinu svého národa, v němž podnítili ty nejhorší pudy, a tak zapříčinili chaos a zkázu. Považovali se za nové cézary, předurčené k dobytí světa a založení nových impérií, jejichž ideálním vzorem byla římská, francká či napoleonská říše.

Nyní, v 21. století, existují jiné způsoby nadvlády – kupříkladu nadnárodní firmy, které si udržují mnohem větší ekonomickou moc než mnohé státy či akciové společnosti. Jejich moc nahání světu strach podobně, jako to kdysi činil fašistický režim. Rozsáhlé současné velmoci jsou častokrát vybudovány spíše na technologické než na vojenské převaze. Zároveň dnešní technologické války dosáhly tak vysokého stupně sofistikovanosti, že je mohou vyhrát jedině ti, kteří vlastní to, čeho se druhým nedostává. Vprostřed této nové reality se nadále množí hlad, bída a fanatismus, přičemž nahromaděné poznání, které dnes máme k dispozici k potírání všech našich neduhů, nebývá pokaždé užíváno ku prospěchu všech(…).

Talmudští rabíni dobře znali napětí mezi osobním a kolektivním zájmem, které se vytváří v každém lidském srdci. Prohlašovali: Jestliže já nejsem pro sebe, kdo je pro mě? A když jsem jenom pro sebe, co jsem? A jestliže ne nyní, pak kdy?“ (Pirkej Avot 1,14). V tomto se opětovně zrcadlí obě Maimonidovy pravdy. Můžeme se zajímat sami o sebe a také o druhé. Péčí o druhé se totiž ve skutečnosti staráme o sebe. Doufám, že tento nový virus naše lídry vyděsí natolik, aby opustili vlastní zájmy, a nás přiměje k tomu, abychom nevolili takové lídry, kteří apelují na naše nejsobečtější zájmy. Kéž by nám tato krize napomohla k tomu, abychom se poohlédli po nových vůdčích typech, jejichž vlohy by zrcadlily naše nejlepší vlastnosti“, píše mimo jiné rabín Abraham Skorka v nové knize, jejíž vydání uvítal rovněž papež František.

(jag)