Vydejte se do zaslíbené země, kde dva jsou jedno v Kristu, píše papež manželům
Jana Gruberová – Vatican News
Výjimečný pandemický kontext nás vybízí k tomu, abychom žili podle slov, jimiž Hospodin povolává Abráma k odchodu z jeho domu do neznámé země, kterou mu Pán ukáže (srov. Gn 12,1), konstatuje František v úvodu listu s poukazem na nejistotu, osamělost, ztrátu drahých a další okolnosti, které nás v této době donutily vyjít z kontrolovaného území, zaběhlých způsobů a dosavadních jistot, abychom se zajímali nejenom o dobro své rodiny, nýbrž také o dobro společnosti, jež závisí na našem osobním chování.
Stejně tak každý ze snoubenců v okamžiku, kdy zaslechne povolání k manželské lásce, opouští svůj otcovský dům a rozhoduje se, že se druhému bezvýhradně daruje. Různé životní situace – běh dní, příchod dětí, práce či nemoc – pak vyžadují, aby se každý z manželů v oboustranném úsilí vymanil ze sestrvačnosti, vlastního bezpečí a klidu a vydal se do Bohem zaslíbené země, či spíše prostoru, v němž dva se stávají v Kristu jedním, pokračuje František, a vyzývá manžele především ke svědectví před vlastními dětmi.
„Vaši potomci vás pozorně sledují a hledají ve vás vzor silné a důvěryhodné lásky.(...) Vaše otcovství a mateřství vás volají k plodnosti, v níž svým dětem předáváte radost z toho, že jsou Božími dětmi. Toto odhalení může vaše děti vést k víře a schopnosti důvěřovat Bohu“, vysvětluje Svatý otec, i když připouští, že výchova dětí není nic jednoduchého: „Nezapomínejme však, že také děti nás vychovávají (...). Prvořadým výchovným prostředím zůstává rodina, která vychovává skrze drobná gesta, jež jsou významější než slova. Je důležité, abyste jako matky a otcové vytvářeli k dětem vztah, počínaje autoritou, získávanou den za dnem.“
Papež zároveň apeluje na poslání manželů v církvi a společnosti: „Vědomí laické identity v církvi a společnosti vzrostlo: vaším úkolem je přeměňovat společnost svou přítomností na pracovišti a přispívat k tomu, aby se přihlíželo k potřebám rodin“. František dále naléhá na účast manželů zejména v rodinné pastoraci, neboť rodinám přísluší, „aby stavěly mezigenerační mosty k předávání hodnot, jež budují lidstvo“. Svatý otec rovněž upozorňuje na sílu svátosti manželství, skrze kterou se Ježíš zpřítomňuje v manželském svazku, byť se někdy tento svazek otřásá jako loďka na rozbouřeném jezeře. „Je důležité, abyste společně upírali zrak na Ježíše“, radí manželům, „protože tak překonáte neshody a najdete řešení na problémy, které sice nezmizí, ale budete je nahlíže z jiného zorného úhlu“. Právě v bouři na jezeře totiž apoštolové poznali Ježíšovo královské božství a naučili se v něj důvěřovat.
V druhé části poselství adresovaného manželům se papež na základě biblických textů zamýšlí nad obtížemi, s nimiž se rodiny setkaly během pandemie, a příležitostmi, jež se jim tak nabídly. Naskytlo se více možností ke společně trávenému času a dialogu, což na druhé straně vyžaduje trpělivost a ochotu. Mnohé páry se také rozpadly – jim František doporučuje, aby neustaly v hledání odborné pomoci, která je podpoří ve zpracování konfliktů a zamezení dalšímu utrpení, zejména pak dětí. Všechny rodiny papež nabádá, aby nikdy nezapomínaly na odpuštění, které je ovocem modlitby a vnitřního vztahu k Bohu. Opakuje rovněž tři podstatná slova každého manželského vztahu: „s dovolením, děkuji, promiň“, která zabrání tomu, aby se den zakončil hádkou.
V samém závěru se papež zmiňuje o mladých lidech, vstupujících do manželství, jejichž rozhodnutí často ovlivňuje nestabilní situace a nedostatek pracovních příležitostí. „Důvěřujte v Boží prozřetelnost“, navrhuje František, neboť právě těžkosti v nás někdy povzbudí netušené zdroje. Nakonec se římský biskup zmiňuje o důležitosti prarodičů v rodině, kteří jsou živoucí pamětí lidstva. „Pokračujte vpřed v poslání, které nám Ježíš svěřil, setrvávejte v modlitbách a lámání chleba“ (Sk 2,42). A prosím, nezapomínejte se za mne modlit, denně vás všechny svěřuji v modlitbě“, loučí se Svatý otec s manželi, kterým zaslal list o dnešním svátku Svaté rodiny.
