František: Všichni – mladí i staří – musíme snít
Gabriella Ceraso – Vatican News
V rozhovoru s papežem zaznívá příběh o stáří jako o pokladu, který je třeba znovu objevit, vyprávěný z nového a originálního úhlu pohledu: očima mladé generace. Jedná se o čtyřdílný doku-seriál "Příběhy jedné generace s papežem Františkem", který Netflix zpřístupnil na Vánoce na pěti kontinentech. Příběhy o lásce, snech, zápasu a práci, které spojuje společná nit vztahu mezi generacemi, doplněné Františkovými úvahami a vzpomínkami, které obohacují příběhy ostatních.
Vše vychází z rozhovoru mezi papežem a jezuitským otcem Antoniem Spadarem, ředitelem časopisu La Civiltà Cattolica a redakčním konzultantem seriálu, který napsala Simona Ercolaniová a který produkovala společnost Stand By Me. V úryvku, který se zveřejňuje na stránkách Il Fatto quotidiano, jsou Františkovy myšlenky a slova o základních tématech televizního pořadu. Papež zde hovoří o lásce jako o "citu, elektřině, která prochází organismem podobně jako pocit dvou pólů, které se vzájemně přitahují". Reinterpretuje tanec tango osobním a poetickým způsobem, jako nutnost "vést a být veden, mít zodpovědnost pečovat o druhého". A poté vysvětluje pojem "otcovství", které není ani tak plozením dětí, jako předáváním vlastní existence dítěti. "V životě," říká papež v rozhovoru s otcem Spadarem, "to, co z vás dělá otce, je váš závazek k existenci, k hranicím, k velikosti a k rozvoji tohoto člověka, kterému jste dali svůj život a kterého jste viděli růst".
Život bez snů je sterilní
Ústředním tématem jsou však sny a propojení mezi mladými a starými i skrze ně. Kdo nesní, je sterilní a jeho život postrádá poezii, říká František a sám sebe označuje za snílka. "Dřív jsem taky psal básně, ale pak jsem je roztrhal, protože se mi nelíbily. Takhle jsem dával hlas svým snům. Všichni potřebujeme snít. Vědomě či nevědomě."
Sen a proroctví
A starší lidé? I oni potřebují snít – říká František – a vést nás tak "k nepředstavitelným horizontům". A právě mladí lidé v tom hrají zásadní roli: papež v rozhovoru s otcem Spadarem zdůrazňuje důležitost mezigenerační blízkosti. "Sny staršího člověka jsou bohatstvím života, které vám nabízí a dává. Je to bohatství celého života, které vám nabízejí jako životní zkušenost. Snem mladých lidí je proroctví, tedy schopnost jít kupředu. Proto je důležité, aby se mladí lidé a starší lidé setkávali. Starý člověk, který dává své sny, a mladý člověk, který je přijímá a může je předávat dál s výhledem do budoucnosti."
Důstojnost a kreativita v činnosti
A pak je tu ještě zápas. Protože k uskutečnění snů je někdy, říká papež, "třeba bojovat" a boj je realita: "Nemám to rád, ale bez zápasu nemůže být život. Je to něco, co je v nás" a nikdy nejste příliš staří na to, abyste bojovali za to, co máte uvnitř, "pokud máte otevřené srdce a duši". Není tedy života bez zápasu, stejně jako není důstojnosti bez práce. I práce je úspěch, který – a papež to vysvětluje, když vypráví o své letní práci v továrně na ponožky – je zdrojem důstojnosti. A z důstojnosti se rodí kreativita. "Kreativita je poezie. Myslíme si, že básník je člověk, který sní s otevřenýma očima. Tvůrce je básník. Když něco vytvoříte, jste básník. Tvoříte poezii. Bez kreativity není důstojnosti. Důstojnost nás vede k tvorbě. Člověk se ve své práci nezautomatizuje. Automatizace je nebezpečná. Proto je dobrý pracovník vždy kreativní. Sám sebe proměňuje v dar pro druhé."
(vac)