Hledejte

Vatican News

Papež: Zapalte srdce modlitbou a buďte bdělí

Promluva papeže Františka před modlitbou Anděl Páně o první adventní neděli 28.11.2021

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Evangelium dnešní liturgie, první neděle adventní, tedy první neděle přípravy na Vánoce, k nám promlouvá o příchodu Pána na konci času. Ježíš oznamuje chmurné události a soužení, ale právě v tomto bodě nás vyzývá, abychom se nebáli. Proč? Protože všechno půjde dobře? Ne, protože přijde on. Ježíš se vrátí, Ježíš přijde, slíbil to. Říká: "Vstaňte a zvedněte hlavy, neboť se přiblížilo vaše vysvobození" (Lk 21,28). Je krásné slyšet toto slovo povzbuzení: povstat a zvednout hlavu, protože právě ve chvílích, kdy se zdá, že je všemu konec, přichází Pán, aby nás zachránil. Čekat na něj s radostí i v samém soužení, v krizích života a v dramatech dějin. Čekat na Pána. Jak ale pozvednout hlavu, jak se nenechat pohltit těžkostmi, utrpením a porážkami? Ježíš nám ukazuje cestu důraznou výzvou: "Dávejte na sebe pozor, aby se vaše srdce nezatížila. Stále bděte na modlitbách" (v. 34.36).

"Bdělost" znamená pozornost. Zastavme se u tohoto důležitého aspektu křesťanského života. Z Kristových slov vidíme, že bdělost je spojena s pozorností: buďte pozorní, bděte, nenechte se rozptylovat, to znamená, zůstaňte bdělí! Bdělost znamená toto: nedopusť, aby tvé srdce zlenivělo a tvůj duchovní život změkl v průměrnost. Buďte opatrní, protože můžete být "spícími křesťany" - a my víme: je mnoho spících křesťanů, křesťanů umrtvených duchovním světáctvím - křesťanů bez duchovních podnětů, bez zápalu v modlitbě - modlí se jako papoušci - bez nadšení pro misii, bez nadšení pro evangelium. Křesťané, kteří se stále dívají dovnitř a nedokážou se dívat na obzor. A to vede k "podřimování": k pokračování ve věcech ze setrvačnosti, k upadnutí do apatie, lhostejnosti ke všemu kromě toho, co nám vyhovuje. A je to smutný život, takhle žít... není v něm žádné štěstí. Skutečnost je však něco zcela jiného.

Musíme být bdělí, abychom své dny nepřežívali ze zvyku, abychom nebyli zatíženi - říká Ježíš - břemeny života (srov. v. 34). A břemena života nás tíží. Dnešní den je tedy dobrou příležitostí položit si otázku: Co tíží mé srdce? Co tíží mého ducha? Co mě nutí sedět v křesle lenosti?

Je smutné vidět křesťany "v křesle", křesťany, kteří si všechno drží ve spánku, v křesle. Jaké jsou ty průměrnosti, které mě ochromují, jaké jsou ty neřesti, které mě drtí k zemi a brání mi zvednout hlavu? A pokud jde o břemena, která tíží ramena bratří, jsem pozorný, nebo lhostejný? Tyto otázky jsou pro nás dobré, protože pomáhají chránit srdce před leností. Jak? Chraňte srdce před acedií. Ale Otče, řekni nám: co je to acedia? Je to velký nepřítel duchovního života, dokonce života, křesťanského života. Acedia je ta lenost, která nás nutí podléhat, která nás nutí sklouznout do smutku, která nám bere chuť do života a vůli k činům. Je to negativní duch, zlý duch, který drží duši v útlumu a připravuje ji o radost. Začneš s tím smutkem, sklouzneš, sklouzneš a žádná radost. Kniha Přísloví říká: "Chraň své srdce, neboť z něj vychází život" (Př 4,23). Střež své srdce: to znamená být bdělý, bdít, hlídat! Buďte bdělí, chraňte své srdce!

A dodejme ještě jednu podstatnou věc: tajemstvím bdělosti je modlitba. Ježíš totiž říká: "Bděte po všechny časy modlitbou" (Lk 21,36). Tak to říká Ježíš. Je to modlitba, která udržuje lampu srdce planoucí. Zvláště když cítíme, že naše nadšení ochladlo, modlitba ho znovu roznítí, protože nás přivádí zpět k Bohu, do středu dění. Modlitba probouzí duši ze spánku a zaměřuje ji na to, co je důležité, na smysl existence. Ani v nejrušnějších dnech nezanedbávejme modlitbu. Zrovna jsem se díval na krásnou úvahu o modlitbě v pořadu "K jeho obrazu". Může nám pomoci modlit se od srdce, často opakovat krátké invokace. V adventu si zvykněte říkat například: "Přijď, Pane Ježíši". Jen to, ale řekněte to: "Přijď, Pane Ježíši". Tento čas přípravy na Vánoce je krásný: myslíme na jesličky, myslíme na Vánoce a ze srdce říkáme: "Přijď, Pane Ježíši, přijď".  Opakujme tuto modlitbu po celý den a naše srdce zůstanou bdělá!

A nyní se modleme k Panně Marii: ona, která s bdělým srdcem očekávala Pána, nás bude provázet na cestě adventu.

 

Přeložil Petr Vacík

28. listopadu 2021, 13:38

Angelus je modlitba, která se pronáší třikrát denně na památku trvalého tajemství Vtělení, a to v šest hodin ráno, v poledne a v šest hodin večer, když se rozezní zvony. Název Angelus pochází z úvodu modlitby – Anděl Páně zvěstoval Panně Marii (Angelus Domini nuntiavit Mariae), která spočívá v krátké četbě tří jednoduchých testů zaměřených na Ježíšovo Vtělení a v recitaci tří Zdrávasů. Tuto modlitbu pronáší papež o nedělích a slavnostech v pravé poledne na Svatopetrském náměstí. Před modlitbou Anděl Páně se v krátké promluvě věnuje liturgickým čtením daného dne a po apoštolském požehnání zdraví poutníky. Od Velikonoc do Letnic se namísto modlitby Angelus pronáší modlitba Regina Coeli (Raduj se, Královno nebeská), která připomíná Ježíšovo zmrtvýchvstání a v jejímž závěru se třikrát opakuje Chvála nejsvětější Trojice.

Předchozí promluvy před modlitbou Angelus / Regina Coeli

Čtěte více >