Papež František o lásce
Drazí bratři a sestry, dobrý den!
V evangeliu této neděle (Jan 15, 9–17) Ježíš, poté co se přirovnal k vinné révě a nás k ratolestem, vysvětluje, jaké ovoce přinášejí ti, kdo s ním zůstávají sjednoceni. Tímto ovocem je láska. Znovu tu používá klíčové sloveso zůstávat. Zve nás, abychom zůstali v jeho lásce, aby v nás mohla být jeho radost a aby naše radost byla úplná (v. 9-11). Zůstávat v Ježíšově lásce.
Ptáme se sami sebe: co je to za lásku, ve které nám Ježíš říká, abychom zůstali, abychom měli radost? Co je to za lásku? Je to láska, která má původ v Otci, protože „Bůh je láska“ (1 Jan 4,8). Tato Boží láska, láska Otce, je jako řeka, která teče v Synu Ježíši a skrze něj se dostává k nám, jeho tvorům. Ve skutečnosti říká: „Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás“ (Jan 15,9). Láska, kterou nám Ježíš dává, je stejná, jakou ho miluje Otec: čistá, bezpodmínečná, darovaná láska. Nelze si ji koupit, je zdarma. Když nám ji Ježíš dal, zachází s námi ve své lásce jako s přáteli, dává nám poznat Otce a zapojuje nás do svého poslání pro život světa.
A jak v této lásce zůstávat? Ježíš říká: „Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce“ (v. 10). Ježíš shrnul svá přikázání do jednoho, do tohoto: „To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás“ (v. 12). Milovat tak, jak miluje Ježíš, znamená dát se do služby bratrům, jako to udělal při mytí nohou učedníkům. Znamená to také vyjít ven ze sebe, opustit svůj lidský prostor, kde se cítíme bezpečně, ven ze světského pohodlí, abychom se otevřeli ostatním, zejména těm v nouzi. Znamená to dát se k dispozici s tím, čím jsme a co máme. To znamená milovat ne slovy, ale skutky.
Milovat jako Kristus znamená říkat ne jiným „láskám“, které nám svět nabízí: lásku k penězům, k úspěchu, k marnivosti, k moci…. Kdo miluje peníze, nemiluje jako Ježíš. Tyto klamné cesty falešné lásky nás odvádějí od lásky k Pánu a vedou nás k tomu, abychom byli stále sobečtější, narcističtější a panovačnější. A arogance vede k degeneraci lásky, zneužívání ostatních, k tomu, aby milovaný trpěl. Myslím na nemocnou lásku, která se promění v násilí - a kolik žen je dnes jeho obětí. To není láska. Milovat tak, jak nás Pán miluje, znamená ocenit člověka vedle nás a respektovat jeho svobodu, milovat ho takového, jaký je, zdarma. Ne takového, jakého ho chceme mít, ale jaký je. Nakonec nás Ježíš žádá, abychom zůstávali, přebývali v jeho lásce, ne v našich myšlenkách, ne v uctívání sebe samých. Kdo zůstává v kultu sebe sama , zůstává upoután k zrcadlu. Stále se dívá na sebe. Je tedy třeba, abychom se vysvobodili z nutkání ovládat a řídit ostatní, a místo toho abychom se druhým dávali. Nemáme je ovládat, máme jim sloužit. Láska znamená otvírat své srdce druhým.
Drazí bratři a sestry, kam vede toto zůstávání v lásce Boží? Ježíš nám řekl: „Aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná“ (v. 11). Radost, kterou má Pán, protože je v úplném společenství s Otcem, si také přeje, aby byla v nás, protože jsme s ním sjednoceni. Radost z poznání, že nás Bůh miluje i přes naši nevěru, nás vede k tomu, že čelíme zkouškám života s vírou. Učí nás procházet krizí tak, abychom z ní vyšli lepší. Právě v tom, že žijeme tuto radost, spočívá to, že jsme skutečnými svědky, protože radost je charakteristickým znakem opravdového křesťana. Pravý křesťan není smutný. Má v sobě stále onu radost. I v těžkých chvílích.
Kéž nám Panna Maria pomůže zůstat v lásce k Ježíši a růst v lásce ke všem vydáváním svědectví o radosti Vzkříšeného Pána.
Přeložil Petr Vacík.
