Slova jsou polibky či nože, Bůh promlouvá v tichu

“Ticho je jazykem Boha a též jazykem lásky”, vysvětluje Svatý otec. “Když mlčíš, mlč z lásky,
když mluvíš, mluv z lásky”, nabádá svatý Augustin a spolu s ním také František: “Nepomlouvej druhé lidi. Není to pouze mravní skutek, nýbrž také lidské gesto. Pokud totiž očerňujeme druhé, špiníme Boží obraz, který je v každém člověku”. Papež Bergoglio proto vybízí ke správnému nakládání s jazykem, jelikož “slovem lze dobrořečit i zlořečit, slova se mohou změnit v nezdolnou zeď či otevřená okna”.

Papež dále cituje Matku Terezu a vybízí každého křesťana k pouti za svatostí. “Ovocem ticha je modlitba a ovocem modlitby je víra. Víra plodí lásku, láska plodí službu”. Předmluvu ke knize italského kapucína uzavírá František invokací k Panně Marii, Matce ticha, aby “nás naučila správnému užívání jazyka, dala nám sílu každému dobrořečit, pokoj v srdci a radost ze života”. Dodejme, že Svatyně ticha byla založena loni v květnu a upozorňuje na tento aspekt duchovního života a možná méně známý rys Františkova pontifikátu. Avšak již jako arcibiskup Buenos Aires věnoval kardinál Bergoglio právě důležitosti ticha řadu reflexí. Citujme jednu za všechny: “Bez samoty není ticho a bez obou chybí pravda”, napsal o Vánocích 1987.

(jag)