František věnoval pektorál do Mezinárodního muzea křížů

Svatyně Nejsvětějšího Kříže stojí na místě někdejšího kostelíka Panny Marie, Matky ustavičné pomoci, který v roce 1693 zničilo zemětřesení. Zhruba o desetiletí později (1708) v tomto místě, na cestě mezi městy Caltagirone a Gela, rolník Antonio Centorbi našel obraz ukřižovaného Krista, u jehož nohou klečí sv. Brigita. Na konci osmnáctého století zde byl postaven nový kostel, který se stal vyhledávaným poutním místem, zejména po pět pátků předcházejících svátku Povýšení sv. Kříže.

Rektor poutní svatyně, o. Enzo Mangano, dostal vnuknutí k založení Mezinárodního muzea křížů o letošní postní době. Při reflexi nad pandemií a jejích důsledcích považoval za vhodné, hlouběji poznávat spiritualitu Nejsvětějšího kříže prostřednictvím jeho zobrazení. Oslovil proto italskou veřejnost, zejména uměleckou, aby darovala krucifixy a jiné předměty spojené s Pašijemi. Na tuto výzvu zareagoval rovněž papež František. V listě, který zaslal prostřednictvím státního sekretariátu do sicilské poutní svatyně, „povzbuzuje věřící a poutníky, přicházející na toto starobylé pašijové poutní místo, aby se stále intenzivněji připodobňovali Kristu, který je Cesta, Pravda a Život“.

Jedním z prvních exponátů nového muzea, které dnes čítá asi 150 sakrálních předmětů, byla replika kříže z konventu sv. Damiána v Assisi, která posilovala diecézního biskupa sicilského Caltagirone během jeho nedávné hospitalizace v důsledku nákazy koronavirem. „Onen kříž pověšený na zdi“, prohlásil mons. Peri, „byl po dobu nemoci mým opěrným bodem, vyvolával otázky a podněcoval k modlitbě“. Po propuštění z nemocnice biskup požádal, zda si kříž může odnést, a jako dík Bohu za uzdravení jej věnoval do nového muzea.

(jag)