Vatican News
2020.10.11 Angelus 2020.10.11 Angelus  (Vatican Media)

Evangelium není rezervováno vyvoleným

Promluva před mariánskou modlitbou Anděl Páně 11. října, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Podobenstvím o svatební hostině z dnešního evangelia (srov. Mt 22,1-14) načrtává Ježíš plán, který má s lidstvem Bůh. Je to příběh krále, který »vystrojil svému synu svatbu« (v.2) a je obrazem Otce, jenž zamýšlí uspořádat pro celou lidskou rodinu úžasnou slavnost lásky a společenství se Svým jednorozeným Synem. Dvakrát posílá král svoje služebníky se vzkazem k pozvaným, kteří však odmítají přijít, nechtějí slavit, protože se zaobírají něčím jiným: prací na poli a obchodem. Častokrát i my upřednostňujeme svoje zájmy a materiální záležitosti před Pánem, který nás volá na slavnost. Král však nechce, aby hodovní síň zůstala prázdná, neboť touží rozdávat poklady svého království. Řekne tedy služebníkům: »Jděte na rozcestí a pozvěte na svatbu, koho najdete« (v.9). Tak jedná Bůh. Když je odmítnut, místo aby se poddal, posílá a zve všechny, kdo se nacházejí na rozcestích, nikoho nevylučuje. Nikdo není předem vyloučen z Božího domu.

Původní výraz, který používá Matouš, se vztahuje k okrajům cest, totiž k oněm místům, kde městské cesty končí a začínají stezky, vedoucí na venkov, do neobydlených zón, kde je život nejistý. K těmto lidem na rozcestích posílá král z podobenství svoje služebníky v jistotě, že tam najde lidi ochotné přijít na hostinu. Hodovní síň se naplní „vyděděnci“, kteří byli stranou a nikdy se  nezdáli být vhodní pro účast na slavnosti svatební hostiny. Král dokonce říká poslům: „Pozvěte všechny, dobré i zlé.“ Bůh volá i zlé. Někdo si pomyslí: „Já jsem ale tolik zlý...“ Volá i tebe: „Přijď, přijď!“. Ježíš chodil obědvat s celníky, což byli veřejní hříšníci, byli zlí. Ježíš se nebojí naší duše zhyzděné ničemnostmi, protože nás má rád, zve nás. A právě církev je povolána dosáhnout dnešních rozcestí, tedy zeměpisných a existenciálních periferií lidstva, marginalizovaných míst a situací, ve kterých se nacházejí a žijí jakési cáry lidství, postrádající naději. Je třeba nepřizpůsobovat se pohodlným a běžným způsobům šíření evangelia a prokazování lásky, nýbrž otevřít brány vlastního srdce a našich společenství všem, poněvadž evangelium není rezervováno několika vyvoleným. I ti, kteří jsou na okraji, ba dokonce vytlačováni a opovrhováni společností, jsou Bohem považováni za hodné Jeho lásky. Bůh připravil hostinu pro všechny: spravedlivé i hříšníky, dobré i špatné, inteligentní i nevzdělané.

Včera se mi podařilo zatelefonovat jednomu staršímu italskému knězi, který působí od mládí jako misionář v Brazílii, neustále mezi vyděděnci a ubožáky. A nyní prožívá svoje stáří v pokoji. Vydal svůj život chudým. Toto je naše matka církev, to je Boží posel, který chodí na rozcestí.

Pán však klade jednu podmínku: obléci si svatební oděv. Tím se vracíme k podobenství. Když je síň plná, přijde král pozdravit ty, kdo přišli jako poslední. Uvidí však jednoho člověka, který nemá svatební šaty, tedy jakýsi druh pláště, který každý pozvaný u vchodu dostával darem. Lidé přicházeli oblečeni normálně, jak každý mohl, ne luxusně, ale dostávali u vchodu zdarma jakýsi ozdobný přehoz. Onen člověk jej však neměl, poněvadž tento zdarma rozdávaný dar odmítnul, sám sebe tak vyloučil, takže král nemůže učinit nic jiného, než jej vyhodit ven. Proč? Protože nepřijal dar, a Ježíšovo a Boží povolání je darem, je milostí. Onen člověk přijal pozvání, ale pak usoudil, že pro něj nic neznamená. Vystačil si sám a neměl vůbec žádnou touhu se změnit nebo dovolit Pánu, aby změnil jeho. Svatební šat – onen darovaný přehoz - symbolizuje milosrdenství, které Bůh dává zdarma, milost. Boží pozvání - i to, že tě Bůh přivádí na slavnost - je milost. Bez milosti nelze v křesťanském životě učinit ani krok. Všechno je milost. Nestačí přijmout pozvání k následování Pána, je třeba ochoty vydat se na cestu obrácení, která proměňuje srdce. Šat milosrdenství, které Bůh nepřetržitě nabízí, je zdarma daný dar Jeho lásky. Je to milost, která si žádá, aby byla přijata úžasem a radostí. „Díky, Pane, že jsi mi daroval tento dar.“

Nejsvětější Maria pomoz nám napodobit služebníky z evangelního podobenství, ať vyjdeme  ze svých schémat a omezených obzorů a zvěstujeme všem, že nás Pán zve na hostinu, aby nás  obdařil milostí, která zachraňuje, a obdaroval nás.

 

Přeložil Milan Glaser

11. října 2020, 16:15