Svatý otec: Obrácení je vzájemné setkání

Bohuslužba, která se měla původně konat ve Vatikánských zahradách u Lurdské jeskyně, byla pro nepřízeň počasí přenesena do baziliky k oltáři Katedry sv. Petra. Papež ve svojí homilii, kterou přinášíme v plném znění, komentoval liturgická čtení ze 26. neděle v mezidobí:

Nedělní čtení popisují konverzi, obrácení srdce. Konverze znamená „změnu života“, tedy, že srdce, jež nejde po dobré cestě, nalezne tu dobrou.

Nejde však jen o naši konverzi. Je to také Boží konverze. »Jestliže se však zločinec odvrátí od svých zlých skutků, které spáchal, a jedná podle práva a spravedlnosti, sám sebe zachrání« (Ez 18,27-28). Zločinec se obrátí. Jednoduše řečeno: hříšník se obrátí, a Bůh se rovněž obrací k hříšníkovi. Setkání s Bohem, obrácení, se týká obou stran. O setkání usilují obě strany. Odpuštění neznamená jenom přijít, zazvonit u dveří a říci: „Odpusť mi“, a z domácího telefonu se ozve: „Odpouštím ti. Jdi.“ Odpuštění je vždycky Božím objetím. Bůh jde na setkání jako jdeme my.

To je Boží odpuštění, způsob obrácení. Někdo řekne: „Jak se ale dostanu k Bohu? Když jsem takový hříšník...“ To od tebe Bůh chce, aby ses totiž vydal k Němu. Jak jednal otec marnotratného syna - toho, který odešel z domu a prohýřil majetek v neřestech? Vyhlížel syna, dokud nepřišel. Syn zjistil, že se musí vrátit k otci, protože se ocitl v nouzi, ale učinil rozhodnutí. Otec vyšel hned synu vstříc. Nečekal u dveří, aby ukázal prstem, ale objal jej! A když syn prosil o odpuštění, přerušil ho objetím. To je obrácení. To je Boží láska. Je to vzájemné setkání.

To bych chtěl podtrhnout. Srdce stále otevřené k setkání s Bohem – to je obrácení. Otevřenost k setkání s Bohem. A jaký je vzor? Vzor bohatého i chudého je v evangeliu, vzorem je Ježíš Kristus. On vyšel na setkání s námi. Jak jsme slyšeli v druhém čtení: »Mějte v sobě to smýšlení, jaké měl Kristus Ježíš: ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. [...] ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži« (Flp 2,5-8).

Cesta obrácení je přiblížením, blízkostí, která je službou. A to je slovo, kterým se obracím k vám, drazí bratři strážníci. Pokaždé, když ve službě k někomu přistupujete, napodobujete Ježíše Krista. Pokaždé, když nějakým zásahem činíte pořádek, chápete to jako službu, jako obrácení, které je službou. Způsob, jakým to činíte, prokazujete druhým dobro. A za to vám chci poděkovat. Vaše služba je jakýmsi zdvojeným obrácením. Vaše obrácení se podobá Ježíši Kristu, když zanecháváte svého pohodlí a jdete do služby. A druhé je obrácením těch ostatních, kteří nevnímají pokáráni, ale cítí se vyslyšeni a usměrněni Ježíšovou pokorou. Ježíš od vás žádá, abyste byli jako On. Zdatnými a disciplinovanými, leč pokornými služebníky.

Jednou mi řekl jeden starší muž, jenž mluvil o svém synu, který řval na svoje děti: „Můj syn nepochopil, že pokaždé, když na svoje děti řve, přichází o autoritu.“ Vaše autorita spočívá ve službě. Kladete meze, dbáte, aby se dodržovaly, ale služebně, s láskou a přívětivostí. To je vaše velké povolání. Velice by mne zarmoutilo, kdyby mi někdo řekl: „Ne, vaše strážná jednotka... jsou zaměstnanci, podřízení, kteří mají svoji pracovní dobu a další je nezajímá.“ Ne, to není cesta, která je obrácením a přivádí k obrácení ostatní. Vaše cesta je cestou služby, jako otec, který jde hledat syna, jako bratr, který něco uvidí a řekne: „Tak to nelze, takto to nejde.“ Cesta vede tudy, ale řečeno srdečně, skromně a s blízkostí.

Bible v evangeliu říká, že Ježíš byl stále s hříšníky, ba i se zločinci. Ti však vnímali Ježíšovu blízkost, necítili se souzeni. Ježíš však nikdy nevyslovil žádnou lež. Nikdy. „Pravda je taková, toto je cesta.“ Říkal to přívětivě, od srdce a jako bratr.

Díky za vaši službu. Děkuji vám, protože vaše služba jde touto cestou. Někdy může někdo uklouznout, ale kdo v životě nesklouzl? Všichni. Vstaneme však a řekneme: „To jsem neudělal dobře, ale od nynějška...“ Stále znovu je třeba se vydávat touto cestou k obrácení lidu i k vlastnímu obrácení. Ve službě se nechybuje, protože služba je láska, činorodá láska, blízkost. Služba je cesta, kterou zvolil Bůh v Ježíši Kristu, aby nám odpustil a abychom se obrátili.

Děkuji za tuto vaši službu. Pokračujte, stále s touto skromnou, leč mocnou blízkostí, kterou nás naučil Ježíš Kristus.

(mig)