Papež k situaci istanbulského chrámu Hagia Sophia

Liturgie dnešní patnácté neděle v mezidobí podává podobenství o rozsévači z Matoušova evangelia (Mt 13, 1-23), a papež František jej komentoval ve svojí promluvě, kterou zakončil takto:

„Podobenství o rozsévači je tak trochu „matkou“ všech podobenství, protože mluví o naslouchání Slovu. Připomíná nám, že Boží Slovo je zrno, které je plodné a účinné samo o sobě. A Bůh jej štědře rozsévá všude, aniž by se snažil šetřit. Takové je srdce Boha! Každý z nás je půdou, na níž padá zrno Slova, nikdo není vyloučen! Slovo dostává každý z nás. Můžeme se ptát: jakým typem půdy jsem já? Podobám se cestě, kamenitému terénu nebo trní? Avšak chceme-li, můžeme se stát dobrou půdou, obdělanou a pečlivě kultivovanou, abychom umožnili zrnu Slova uzrát. Je v našem srdci už přítomné, ale umožnit mu, aby přineslo užitek, je na nás. Záleží na způsobu přijetí, které tomuto zrnu vyhradíme. Často jsme rozptylováni mnoha zájmy, mnoha odkazy, a je nesnadné mezi tolika hlasy a slovy rozpoznat ten Pánův, který jediný nás osvobozuje. Proto je nutné navyknout si naslouchat Božímu Slovu a číst Je. Tím se opět vracím k oné radě, totiž noste s sebou stále maličké evangelium, kapesní vydání, v kapse nebo tašce. A každý den si kousek přečtěte, abyste si navykli na Boží Slovo a dobře chápali, jaké zrno nabízí Bůh a přemýšleli, jakou půdou Jej přijímám.

Panna Maria, dokonalý vzor dobré a úrodné půdy, kéž nám pomáhá svojí modlitbou stát se ochotnou půdou bez trní a kamení, abychom mohli přinášet dobré plody sobě i svým bratřím.“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROMLUVY je ZDE

Po hlavní promluvě, mariánské modlitbě Anděl Páně a požehnání papež jako obvykle komentoval některé aktuální události. Nejprve připomněl Mezinárodní den oceánů a všechny námořníky, kteří pracují daleko od svých drahých. Potom však dodal:

„Moře přivádí moje myšlenky trochu dál, do Istanbulu. Přemýšlím o Hagia Sophia a jsem velice zarmoucen.“

- řekl bez dalšího římský biskup ve zřejmé souvislosti s nedávným rozhodnutím soudu, který odsouhlasil záměr tureckého prezidenta Erdogana změnit tento křesťanský chrám, který měl od roku 1934 statut muzea, opět na mešitu, podobně jako naložil s touto křesťanskou bazilikou turecký sultán po dobytí Konstantinopole v roce 1453.

(mig)