Vatican News
Coronavirus: Regione Veneto, misura sproporzionata Náměstí sv. Marka v Benátkách, 8. března 2020.  (ANSA)

Papež napsal obyvatelům Benátska: Znám vaše široké srdce, spojme se proti koronaviru

Padovský deník Il Mattino dnes zveřejnil list papeže Františka, adresovaný jeho redakci, avšak určený občanské společnosti severoitalského města a místní církvi. Svatý otec v něm připomíná, že Padova byla na tento rok vyhlášena evropským hlavním městem dobrovolnické činnosti. Zároveň oznamuje, že letošní křížová cesta v římském Koloseu se bude inspirovat životem v padovské věznici.

„Píši vám, abych symbolicky napsal všem. Utrpení a prožitek smrti, které nyní kvůli koronaviru zakoušíte spolu s dalšími oblastmi Itálie, mne podněcuje k modlitbě a lidské blízkosti. A je též důvodem ke křesťanské naději – rovněž v těchto okamžicích k nám Bůh promlouvá. Každému člověku přísluší, aby v tomto hlasu zachytil návod k tomu, jak nadále zde na zemi budovat malý díl Božího království. Tato situace ohrožení je současně příležitostí k tomu, abychom si všimli, čeho jsou schopni mužové a ženy dobré vůle. Myslím na ty, kteří v těchto dnech pracují více, než by bylo jejich povinností, zejména na lékařský a ošetřovatelský personál. Dobrá vůle, pojící se k silnému smyslu pro odpovědnost a spolupráci s příslušnými oprávněnými úřady, se stává přidanou hodnotou, jíž má svět krajně zapotřebí.“

Dobrá vůle odkazuje k dobrovolnictví, vyvozuje papež František, tedy velkorysému sdílení času a osobního nadání. Právě takový postoj tvoří genetickou výbavu obyvatel Benátska, vyzdvihuje Petrův nástupce vnitřní krásu severoitalského kraje, jehož správním střediskem jsou sice Benátky, avšak Padova tvoří jeho nejlidnatější okres. „Znám dobré srdce vašeho lidu – buďte hrdi na své dějiny a neste odpovědnost za veškeré dobro zaseté vašimi předky. Když si představím milosrdnou lásku jako román, některé jeho překrásné kapitoly byly sepsány právě v Padově a poté dány ku prospěchu všem“, dodává Svatý otec a upozorňuje na heslo dobrovolnického roku, které zní: „Sešijme opětovně Itálii“.

„Dnešním pokušením je vše vyhodit, spíše než vyspravit, roztříštit, spíše než posešívat. Vyhrazujeme takový osud nejenom předmětům, ale také lidem, hlavně těm nejbezbrannějším. Osobní příběhy mužů a žen jsou však tím nejdůležitějším bohatstvím, které máme, a žádnému z nich by se neměl odpírat pozorný, láskyplný pohled a dobrotivé gesto. Gesta, která vypovídají o tom, nakolik je tento člověk důležitý a milovaný, nehledě na životní situaci, v níž se ocitl.“

Rád bych se k vám připojil a sdílel s vámi jednu pěknou stránku z románu o milosrdné lásce, svěřuje se papež padovskému deníku a poukazuje na velkopáteční pobožnost křížové cesty v římském Koloseu, při níž křesťanský lid doprovází Krista v jeho utrpení. Rozjímání k této pobožnosti se každoročně zaměřují na určitou tematiku, protože, jak František podotýká, „Bůh k nám promlouvá v dějinách, prostřednictvím tváří a za užití našich biografií“. Letos těchto čtrnáct zastavení připraví farnost padovské věznice, kde je kaplanem italský kněz o. Marco Pozza, známý z televizních pořadů se Svatým otcem. Plánované sborové dílo propojí různé tváře vězeňského světa – od oběti přes vězněného a vězeňskou policii po dobrovolníka, vězňovu rodinu, soudce, církev, nevinného či křivě obviněného člověka, vysvětluje římský biskup.

„Věznice je kaleidoskopem situací a vždy zde hrozí riziko, že se zastavíme u detailu na úkor celku. Vzkříšení člověka ovšem nikdy není dílem jednotlivce, nýbrž zásluhou společenství, které pracuje ve vzájemném spojenectví. Když jsem četl sepsané meditace, pohnul jsem se k dojetí – vnímal jsem, že se hluboce účastním onoho příběhu, připadal jsem si jako bratr, který pochybil, a staví se po boku chybujících, aby se spolu s nimi vydal na strmé stoupání. Jsem si vědom, že není jednoduché skloubit spravedlnost a milosrdenství, ovšem tam, kde se to podaří, je to ku prospěchu a zisku celé společnosti. Děkuji padovské vězeňské farnosti a spolu s ní děkuji všem lidem, kteří pracují ve stísněných poměrech vězeňského světa. Kéž Bůh žehná dobrému srdci lidí, kteří svou laskavostí kladou výzvu lhostejnosti.“

Chtěl bych, aby toto oznámení ze stran vašeho deníku bylo jakýmsi pohlazením v utrpení těchto dní, uzavírá papež František svůj list padovskému deníku a uděluje apoštolské požehnání zejména těm lidem, kteří oplakávají své drahé, seniorům, nemocným a vězněným. Posledně jmenovaní totiž kvůli zdravotní krizi nemohou přijímat návštěvy, které jsou často jejich jedinou útěchou.

 

(jag)

10. března 2020, 15:23