Francouzská hnutí inspirovaná Božím milosrdenstvím Francouzská hnutí inspirovaná Božím milosrdenstvím 

Papež: Důvěryhodnost hlásání církve závisí na jejím svědectví o milosrdenství

Neexistuje lidská bída, k níž bych se Bůh nechtěl dostat, aby se jí dotknul a pozvednul ji, řekl dnes Petrův nástupce delegátům francouzských sdružení, kongregací a hnutí, které čerpají z učení o Božím milosrdenství.

Papež František v úvodu audience pozdravil kardinála Barbarina, který francouzské poutníky doprovázel, a pokračoval:

„Spojuje vás touha, aby svět poznal radost ze zakoušeného milosrdenství, kterou skrze svá různá charismata předáváte migrantům, nemocným a postiženým, vězňům, či lidem žijícím v hmotné nejistotě. Milosrdenství je totiž nejzazší a svrchovaný úkon, kterým nám Bůh vychází vstříc a jímž do našich srdcí vkládá naději, že jsme navždy milováni, ať již žijeme v jakékoli nouzi či hříchu. Boží láska k nám není abstraktní slovo. Zviditelnila se a ztělesnila v Ježíši Kristu. Proto musí mít »milosrdná láska křesťanů stejnou vlnovou délku. Jako miluje Otec, tak milují děti. Jako je milosrdný On, tak jsme i my povoláni být milosrdní jedni vůči druhým« (Misericordiae Vultus,12).

Pro zvěstování církve je zcela určující, aby svým životem osobně dosvědčovala milosrdenství. Její jazyk a gesta mají předávat milosrdenství, pronikat do lidských srdcí a vybízet lidi, aby hledali cestu zpět k Otci (ibid., 12), zdůraznil římský biskup a vyslovil přání, aby se světem začala šířit „kultura milosrdenství“.

„Pokud se něčeho takového máte zhostit, nejprve musíte dávat pozor na to, abyste v nitru svého srdce udržovali ono milosrdenství, o kterém svědčíte. Kéž ve vás charitativní činnost, někdy velmi náročná a namáhavá, neuhasí laskavost a něhu spolu s pohledem, který je vyjadřuje. Není to shovívaný pohled svrchu, nýbrž povznášející pohled bratra či sestry. Toto je první věc, kterou ve vás mají adresáti vaší pomoci nacházet. Tito lidé totiž především potřebují, aby je někdo pochopil, docenil, respektoval a miloval. Jediný povolený způsob, kdy můžeme na druhého člověka hledět shora, je tehdy, když mu chceme pomoci, aby se pozvedl. Jinak nikdy nesmíme na druhého pohlížet svrchu.“

Nemůžeme být apoštoly milosrdenství, pokud si nejsme hluboce vědomi toho, jaké milosrdenství nám prokázal Pán, a jestliže s pokorou neuznáme, že jsme objektem tohoto milosrdenství i tehdy, když je sami prokazujeme, upozornil dále Svatý otec.

„V tomto čase, kdy se připravujeme na Vánoce, vás vybízím, abyste kontemplovali jesličky. Jsou pozváním k tomu, abychom vnímali chudobu, kterou si Boží Syn zvolil svým vtělením, a dotýkali se jí. A nepřímo nás tak vyzývají, abychom Krista následovali na cestě pokory, chudoby a sebezřeknutí, jež vede od betlémských jeslí ke kříži. Zvou k setkání s Ním a ke slitovné službě těm nejpotřebnějším bratrům a sestrám (srov. Mt 25,31-46).“

Připomenul papež František hnutím, která ve Francii šíří úctu k Božímu milosrdenství a také podle ní žijí.

(jag)

13. prosince 2019, 13:39