Papež k univerzitním studentům a profesorům: Nemějte strach z náročnosti
Jak připomněl papež František, v počátcích tohoto vysokého učení stála naléhavá potřeba vzdělávat budoucí učitele a zejména učitelky, totiž otevření přístupu k vysokoškolskému vzdělání pro ženy. Univerzita se proto zaměřovala zprvu zejména na pedagogické směry a formaci pro základní a střední školy, posléze byla zahájena výuka širokého spektra dalších oborů. Papež zmínil rovněž zakladatelku této instituce, kterou nazval „služebný podnik“: ctihodná Luigia Tincani (1889-1974), italská řeholnice a filosofka, založila kromě této univerzity také kongregaci Misionářek školy.
„Rád bych vám dnes opět svěřil tento úkol, zasazený do kontextu změny epoch, kterou prožíváme. Inspirují nás dva světci, které jsem s radostí mohl svatořečit v těchto letech, Pavel VI. a John Henry Newman, dva pastýři, kteří se zamýšleli nad významem univerzity a kteří předložili v rámci svého pastoračního a kulturního působení koncepty „svědomí univerzity“ (srov. Coscenza universitaria: note per gli studenti, Roma) a „ideje univezity“ (srov. The Idea of a University, v českém překl. Idea univerzity). Samotný termín „univerzita“ označuje společenství, ale také ideu soustředění poznatků, které by poukazovaly k pravdě a smyslu dialogu mezi všemi muži a ženami na světě.“
Univerzita nemá pouze vzdělávat, nýbrž také vychovávat, zdůraznil papež František. A katolické školství si klade za úkol výchovu k rozlišování a kritickému myšlení, ale jeho zadáním je také zprostředkovávat lidské dozrávání (srov. Evangelii gaudium, 64). Papež František pak vyzdvihl ve čtyřech bodech úkoly katolické univerzity. Na prvním místě jmenoval koherentnost:
„Univerzitní komunita pracuje vždy pro budoucnost, avšak činí tak se silným vědomím kořenů a s realistickým vnímáním přítomnosti. Proto s důvěrou hledím na nové generace, které studují na univerzitě a jsou vědomými protagonisty změny, jež se rodí z vize a koherentnosti, počínaje komunitní perspektivou. V tomto smyslu je zcela základní kvalita a styl vztahů prožívaných na univerzitě.“
Univerzita je nositelem kulturní a misionářské odpovědnosti před světem. Nesmíme mít strach z užívání slova pravda v duchu upřímného dialogu, pokračoval dále František. Na třetím místě pak jmenoval sociální odpovědnost univezity a vybídl k odvaze otevřít tuto instituci, zastoupenou kromě hlavního města také na italském jihu v Palermu a Tarantu, starým i novým druhům chudoby.
„A konečně je tu meziuniverzitní odpovědnost. Evropa byla kolébkou univerzit, avšak musí znovu objevit jejich smysl.“
Konstatoval papež a vybídl akademickou obec Svobodné univezity P. Marie Nanebevzaté ke spolupráci s dalšími katolickými univerzitami, s cílem vytvořit plodné prostředí výměny a vzájemné pomoci ve vytváření didaktických a inovativních projektů, orientovaných k „intelektuální charitě, která neslevuje z pravdy a nespokojuje se s průměrností.“
„Vás všechny, studenty, učitele a vedoucí představitele univerzitního společenství povzbuzuji, abyste otevřeli srdce a mysl, nespokojovali se – především vy studenti – se současnými proudy, se zdánlivě hegemonickým myšlením světa, v němž různorodost znamená konflikt. Pěstujte zdravou ambici dosáhnout něčeho originálního, co by bylo konkrétní a užitečné. Vy mladí, nemějte strach z náročnosti, spolu s vašimi učiteli, kteří musejí být také svědky, aby mohli být učitely. A vy, učitelé, nebojte se náročnosti vůči svým studentům, aby dokázali dát ze sebe to nejlepší.“
Papež František obrátil na závěr pozornost k heslu této římské univerzity, jež zní: „In fide et humanitate“, tedy „S vírou a lidskostí“. Jak dodal ono „et“ znamená integrální vzdělání v globalizovaném a fragmentarizovaném světě plném rozporů, který si žádá mnoho společné práce.
(job)
