Papež František požehnal gestu britsko-argentinského smíření
Když v dubnu roku 1982 argentinské oddíly zaútočily na Falklandy, přivezl s sebou tehdejší kaplan vojenského letectva Roque Puyelli kopii sochu národní patronky P. Marie z baziliky v Lujánu. Válka trvala od dubna do června a Argentinci, kteří zamýšleli bleskovou anexi ostrovů, se nakonec museli stáhnout. Invaze si nicméně vyžádala celkem 900 životů a měla dalekosáhlé politické důsledky. Uctívaná soška zůstala na vojenské bázi v Port Stanley, a posléze byla odvezena do Británie a umístěna v katedrále vojenského ordinariátu v Aldershotu v jihoanglickém hrabství Hampshire, kde se stala místem modlitby za padlé na obou stranách konfliktu.
Anglický vojenský ordinář Paul Mason byl krátce po svém nástupu do úřadu kontaktován svým argentinským protějškem Santiagem Oliverou, který žádal o navrácení uctívané sochy a náhradou sliboval její repliku pro aldershotskou katedrálu. Jak přiznává v prohlášení Biskupské konference Anglie a Walesu z 27. září letošního roku britský vojenský biskup Mason, zvláštní příběh argentinské sošky vnímal od počátku „nejen jako záležitost jejího návratu, ale také jako projev jediné víry spojující dvě země, které prožily politickou roztržku“. Příležitostí k neobvyklé „výměně“ soch se stalo setkání vojenských ordinářů v Římě a gestu smíření navíc požehnal papež František.
Dodejme ještě, že originál sochy argentinské patronky, nazávané také Morenita nebo Patroncita, je uchováván v bazilice v Lujánu, necelých 70 km severozápadně od Buenos Aires. Podle tradice ji chtěl kapitán Juan Andrea věnovat svému příteli Antoniovi Faríasovi Sáamu, sídlícímu v Sumampě. Psal se rok 1630. Loď převážející křehkou terakotovou sošku vyplula z brazilského Sao Paola, když však dospěla na místo dnešní svatyně na řece Luján, nemohla se dále pohnout a veškerý náklad musel být vyložen. Mariánská soška proto zůstala v Lujánu i se svým strážcem Manuelem, otrokem pocházejícím z Angoly, který pro ni postavil první kapli, a dnes je pohřben v poutní bazilice.
Velkým šiřitelem úcty k P. Marie z Luján byl známý evangelizátor indiánů otec Jorge Maria Salvaire. Právě on získal od papeže Lva XIII. privilegium ke korunovaci milostné sošky, která se slavila v květnu roku 1887. Spolu s ní bylo sepsáno zvláštní oficium a mešní texty pro svátek P. Marie z Luján stanovený na sobotu předcházející čtvrtou neděli velikonoční.
Do baziliky postavené z podnětu otce Salvaireho dnes putuje každoročně 9 milionů lidí nejen z Argentiny. Patřil mezi ně také papež František, který v době svého působení v Buenos Aires přijížděl uctít národní patronku a dlouhé hodiny zpovídal v poutním chrámu.
(job)
