Společně s vámi bolestně zjišťuji, že postupuje eroze a úpadek víry

„Uvažování nad čteními ze Skutků apoštolů ve velikonoční době mne přimělo k tomu, abych vám napsal tento list. V oněch čteních potkáváme prvotní apoštolské společenství, zcela prodchnuté novým životem, který mu daroval Duch svatý, který zároveň nastavil všechny okolnosti tak, aby se z nich staly dobré podněty k hlásání. Apoštolům se tehdy zdálo, že vše ztratili, když o prvním dni v týdnu, na pomezí zahořklosti a smutku, zaslechnout z úst jedné ženy, že Pán žije. Nikdo a nic již nemohlo zadržet pronikání velikonočního tajemství do jejich životů a současně apoštolové nedokázali pochopit, co viděli vlastníma očima a čeho se svýma rukama dotýkali (1 Jan 1,1).

V souvislosti s tím a za přesvědčení, že Bůh „svojí novostí vždy může obnovit náš život a naše společenství“ (Evangelii gaudium,11), bych vám chtěl být nablízku a sdílet s vámi starosti o budoucnost církve v Německu. Jsme si všichni vědomi toho, že žijeme nejenom v době plné změn, nýbrž spíše na přelomu epochy, který předkládá staré a nové otázky, s nimiž se oprávněně a nutně máme vyrovnávat.“

Uvozuje Petrův nástupce svůj list, zveřejněný německy a španělsky, a na jiném místě poznamenává: „Společně s vámi bolestně zjišťuji, že postupuje eroze a úpadek víry se vším, co to obnáší nejenom na duchovní, ale též společenské a kulturní rovině“ a vzápětí dodává „potřebujeme mnohem více než strukturní, organizační či funkční změnu.“

Petrův nástupce poukazuje k jádru problému, když říká: „Pokaždé, když se nějaké církevní společenství samo pokusilo vyjít ze svých problémů a spoléhalo přitom pouze na vlastní síly, metody a inteligenci, skončilo tím, že si uchovalo či ještě více rozmnožilo zlo, které chtělo překonat.“

PLNÉ ZNĚNÍ listu papeže Františka bude postupně publikováno ZDE a seznámíme vás s ním i v našem rozhlasovém vysílání.

(RaVat)