Cerca

Vatican News
Ilustrační foto Ilustrační foto 

Papež odsoudil užití „práva“ jako nátlakové zbraně

Přebujelost zákonů, avšak mizivá možnost uplatnění hospodářských a sociálních práv v demokracii, která opustila konkrétnost. Na tento rozpor upozornil papež František v úterý večer na summitu amerických soudců, věnovaném sociální nauce církve ve světle františkánských tradic.

Z dvoudenní konference, organizované Papežskou akademií sociálních věd, vzešel dokument nazvaný „Římská deklarace“.

„Připadlo nám žít v dějinné fázi velkých změn, kdy se hraje o duši našich národů. Je to čas krize a nebezpečí, avšak zároveň doba příhodná, v níž dochází k paradoxu. Na jedné straně fenomenální rozvoj právních norem, na druhé úpadek reálného požívání práv, která byla zpečetěna na mezinárodní úrovni. Znepokojuje mne hlas některých »zákoníků«, kteří prohlašují, že sociální práva jsou »zastaralá, nemoderní a pro naše společnosti nepřínosná«. Stvrzují tak hospodářskou a sociální politiku, která ospravedlňuje nerovnost a nedůstojnost našich národů. Nedostatek hmatatelných a konkrétních životních příležitostí spolu s analýzou, neschopnou vcítit se do kůže druhých lidí, pak vede k násilí – sice mlčenlivému, ale přesto násilí.“

Požitky a blahobyt jsou vyhrazeny malé hrstce lidí, kdežto tisícům našich blízkých a bratrů, včetně dětí, je odpírána střecha nad hlavou a elegantně se jim říká „osoby bez příštřeší“. Sociální nespravedlnost totiž překypuje eufemismy, poznamenal Svatý otec. Skutečnost je taková, že ústavní záruky a mezinárodní smlouvy nemají všeobecný dosah, a to je nepřijatelné, zdůraznil.

„Naturalizované sociální nespravedlnosti, na niž se pohlíží jako na něco přirozeného, a tudíž se stává neviditelnou, si všimneme jen tehdy, když někdo začne na ulicích hlučet a rychle bývá zařazen mezi nebezpečné či rušivé jedince. Jeho příběh plný zanedbání a odkladů se rychle umlčí. (...) Pokud se má politicko-hospodářský systém zdárně rozvíjet, musí zaručit, že demokracie nebude pouze nominální, nýbrž projeví se v konkrétních činech bránících důstojnost všech občanů podle logiky obecného dobra, bude apelovat na solidaritu a přednostní volbu chudých. Vyžaduje to úsilí nejvyšších státních představitelů a samozřejmě též soudů, aby se zmenšil propastný odstup mezi právním uznáním a jeho naplněním v praxi. Nelze mluvit o demokracii tam, kde vládne hlad, o rozvoji, kde je chudoba, o spravedlnosti, kde trvá nerovnost.“

Papež František rovněž využil mezinárodního summitu, aby „vyjádřil znepokojení na novou formou vnějšího zásahu do politických scénářů různých zemí prostřednictvím nenáležitého užití právních procedur“. Řeč je o takzvaném lawfare, což je metoda, kdy je „právo“ využíváno nebo zneužíváno k dosažení vojenských operačních cílů, kupříkladu uvalením ekonomických sankcí, ale také podkopáním existujícího právního státu či démonizací určitých státních představitelů.

„Lawfare se – kromě vážného ohrožení demokracie v zemích – všeobecně užívá k ochromení nastupujících politických procesů a systematicky tíhne k porušování sociálních práv. Pokud chceme zaručit institucionální kvalitu států, je podstatné odhalit a zneškodnit tyto praktiky, plynoucí z nekorektní soudní činnosti ve spojení se souběžnými multimediálními operacemi. V mnoha případech vás obrana sociálních práv a jejich upřednostňování před jinými druhy zájmů přivede do konfrontace s nespravedlivým systémem, ale také s vládnoucím systémem mocenské komunikace, který bude napadat vaše rozhodnutí, zpochybňovat jejich poctivost a zapovídat je. Je to asymetrický a sžíravý boj. Jestliže v něm máte zvítězit, musíte si uchovat nejen sílu, nýbrž také tvořivost a příslušnou pružnost. Kolikrát soudci osamoceně čelí výtkám a očerňování. K jejich zvládání je zapotřebí veliké síly. Ježíš však řekl: Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království (Mt 5,10).“

Z toho důvodu papež František přivítal utvoření stálého panamerického výboru soudců za sociální práva, jehož cílem je mimo jiné zamezit osamělosti jednotlivých soudců, poskytnou jim podporu a možnost vzájemné opory. Účastníci vatikánského summitu spolu s papežem Františkem podepsali Římskou deklaraci, kde kromě jiného varují před zneužitím soudní moci ke změně politických a hospodářských scénářů, před mediálním nátlakem na úkor lidských práv a nevyvážeností v ochraně životního prostředí, která vede k úpadku veškeré lidské existence. Své kolegy naopak vyzývají ke koordinovanému úsilí ve prospěch lidské důstojnosti, globálního míru a naplnění lidských práv ve všech jejich rozměrech.

(jag)

5. června 2019, 13:38