O Skutcích apoštolů - »jazyky jako z ohně«
Letnice a dynamis Ducha, který rozněcuje lidské slovo činí jej evangeliem
(Sk 2,1-4)
Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Padesát dnů po Velikonocích jsou apoštolové ve večeřadle, které se mezitím stalo jejich domovem, kde je Maria, Matka Páně, prvkem soudržnosti, a prožijí událost, překonávající jejich očekávání. Shromážděni v modlitbě - modlitba je „plíce“, která dává učedníkům dech v každé době - jsou překvapeni vpádem Boha. Jde o vpád, který netoleruje uzavřenost, dokořán otevírá dveře silou větru, připomínajícího ono prapůvodní vanutí ruach, a plní příslib „moci“, který dal před odchodem Zmrtvýchvstalý (srov. Sk 1,8). Najednou sestoupil shůry »hukot, jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali« (Sk 2,2).
K větru se přidává oheň, který odkazuje k hořícímu keři a k Sinaji a daru desatera (Ex 19,16-19). Oheň v biblické tradici doprovází Boží zjevení. Ohněm Bůh uděluje svoje slovo, které je plné života a síly (srov. Žid 4,12) a otevírá budoucnost; oheň je symbolickým výrazem Jeho působení, kterým rozehřívá, osvěcuje a zkoumá srdce, a Jeho péče, kterou zkouší stálost lidských děl, jež očišťuje a oživuje. Zatímco na Sinaji je slyšet Boží hlas, v Jeruzalémě o Letnicích mluví Petr, skála, na níž se Kristus rozhodl zbudovat svoji církev. Slabé Petrovo slovo, schopné dokonce zapřít Pána, je prostoupeno ohněm Ducha a dostává sílu i schopnost proniknout do srdcí a pohnout k obrácení. Bůh totiž volí to, co je ve světě slabé, aby zahanbil mocné (srov. 1 Kor 1,27).
Církev se tedy rodí z ohně lásky, z požáru, který se rozhořel o Letnicích a vyjevuje moc Slova Zmrtvýchvstalého, prostoupenou Duchem svatým. Nová a definitivní Smlouva se nezakládá na slovu vepsaném do kamenných desek, nýbrž na působení Božího Ducha, který obnovuje všechno a vrývá se do srdce z masa.
Slovo apoštolů je prostoupeno Duchem Zmrtvýchvstalého a stává se novým, jiným slovem, jemuž lze rozumět jako by v simultánním tlumočení do všech jazyků, neboť »každý slyšel, jak mluví jeho vlastní řečí« (Sk 2,6). Jde o univerzální jazyk pravdy a lásky, kterému mohou rozumět i analfabeti. Jazyk pravdy a lásky chápou všichni. Přicházíš-li s pravdou svého srdce, upřímně a s láskou, všichni tě pochopí. A když nemůžeš mluvit, tak laskavým a opravdovým pohlazením.
Duch svatý se projevuje nejenom symfonií zvuků, která sjednocuje a harmonicky uvádí v soulad odlišnosti, nýbrž prezentuje se jako dirigent orchestru, který rozeznívá partituru chvály velkých Božích skutků. Duch svatý je tvůrcem společenství, umělcem smiřování, který dovede odstraňovat bariéry mezi Židy a Řeky, otroky a svobodnými, aby z nich vytvořil jediné tělo. Buduje společenství věřících tím, že harmonizuje jednotu těla a mnohost údů. Dává církvi růst tím, že jí pomáhá překračovat lidská omezení, hříchy i každé pohoršení.
Údiv je obrovský, a někdo se táže, zda ti mužové nejsou opilí. Petr proto jménem všech apoštolů vystoupí a vykládá onu událost ve světle třetí kapitoly proroka Joela, kde se zvěstuje nové vylití Ducha svatého. Ježíšovi následovníci nejsou opilí, ale prožívají to, co svatý Ambrož nazývá „střízlivé opojení Duchem“, jež vzbuzuje uprostřed Božího lidu proroctví skrze sny a vidění. Tento prorocký dar není vyhrazen jen některým, nýbrž všem, kdo vzývají jméno Páně.
Od nynějška Duch svatý podněcuje srdce k přijetí spásy, která přichází skrze Osobu Ježíše Krista, Toho, kterého lidé přibili na kříž, Bůh jej vzkřísil z mrtvých a »zbavil bolesti smrti« (Sk 2,24). On seslal Ducha, jenž řídí polyfonii chval, kterou mohou slyšet všichni, neboť – jak řekl Benedikt XVI. – „toto jsou Letnice: Ježíš a skrze Něho sám Bůh přichází k nám a vtahuje nás do Sebe“ (Homilie, 3. června 2006). Duch působí božskou přitažlivostí: Bůh nás svádí svojí Láskou a zapojuje nás, aby pohnul dějinami a započal procesy, jimiž proniká nový život. Jedině Boží Duch má moc zlidšťovat a sbratřovat každý kontext, počinaje těmi, do Jej přijmou.
Prosme Pána, aby nám dal zakusit nové Letnice, rozšířil naše srdce a sladil naše smýšlení s tím Kristovým, abychom tak bez ostychu hlásali Jeho proměňující slovo a dosvědčovali moc lásky, která volá k životu všechno, co potká.
Přeložil Milan Glaser
