Hledejte

2019.06.05 Udienza Generale 2019.06.05 Udienza Generale 

O apoštolské cestě do Rumunska

Katecheze papeže Františka z 5. června, nám. sv. Petra

(Žid 12,1-2)

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Koncem minulého týdne jsem vykonal apoštolskou cestu do Rumunska, kde mne přijal prezident a premiérka. Moje poděkování patří jim a dalším občanským i církevním představitelům a všem, kteří spolupracovali na realizaci této návštěvy. Děkuji zvláště Bohu, který umožnil Petrovu nástupci vrátit se do této země dvacet let po návštěvě sv. Jana Pavla II.

Stručně řečeno, vybízel jsem, jak znělo motto cesty, ke společnému putování. A raduji se z toho, že jsem tak mohl učinit nikoli zpovzdálí, ani shora, nýbrž vprostřed rumunského lidu jako poutník v jeho zemi. Různá setkání poukázala na hodnotu a požadavek společného putování jak křesťanů na rovině víry a lásky, tak občanůna rovině společenského nasazení.

Jako křesťané máme milost prožívat období bratrských vztahů mezi různými církvemi. V Rumunsku patří většina věřících k pravoslavné církvi, vedené patriarchou Danielem, na něhož bratrsky s vděčností pamatuji.

Katolická komunita – „řecká“ i „latinská“ – je živá a činorodá. Jednota všech křesťanů, byť neúplná, se zakládá na jediném křtu a byla zpečetěna krví a utrpením neseným společně v temných dobách pronásledování, zejména během minulého století pod ateistickým režimem. Je tam rovněž  luteránská komunita, která vyznává víru v Ježíše Krista a má dobré vztahy s pravoslavnými i katolíky.

Spolu s patriarchou a svatým synodem rumunské pravoslavné církve jsme měli velmi srdečné setkání, na kterém jsem zdůraznil vůli katolické církve putovat společně ve smířené paměti k plnější jednotě, kterou právě rumunský lid prorocky provolával během návštěvy sv. Jana Pavla II. Tato důležitá ekumenická cesta vyvrcholila slavnostní modlitbou Otčenáš v nové, impozantní pravoslavné katedrále v Bukurešti. Tento moment měl velice silnou symbolickou hodnotu, protože Otčenáš je povýtce křesťanská modlitba a společný poklad všech pokřtěných. Nikdo nemůže říkat „Otec můj“ a „Otec váš“. Nikoli, Otčenáš je společný poklad všech pokřtěných. Ukázali jsme, že jednota neodnímá legitimní odlišnosti. Kéž nám Duch svatý stále více umožňuje žít jako Boží děti a jako bratři mezi sebou.

Jako katolická komunita jsme slavili tři eucharistické liturgie. První v bukurešťské katedrále 31. května, na svátek Navštívení Panny Marie, která je ikonou církve, putující ve víře a lásce. Druhou ve svatyni Șumuleu Ciuc, mety mnoha poutníků, kde svatá Matka Boží shromažďuje věřící lid různých jazyků, kultur a tradic. A třetí bohoslužbou byla liturgie v Blaj, středisku řecko-katolické církve v Rumunsku, spojená s beatifikací sedmi řecko-katolických biskupů-mučedníků, svědků svobody a milosrdenství, vlastních evangeliu. Jeden z těchto nových blahoslavených, mons. Iuliu Hossu, ve vězení napsal: „Bůh nás poslal do těchto temnot utrpení rozdávat odpuštění a modlit se za obrácení všech.“ Tato slova jsou vzhledem k hroznému mučení, jemuž byli podrobeni, svědectvím milosrdenství.

Obzvláště intenzivní a radostné bylo setkání s mládeží a rodinami, konané v Jasech, starobylém městě a důležitém kulturním centru, křižovatce východu a západu. Místě, které vybízí k otevírání cesty, po kterých se putuje společně, v bohatství různosti a ve svobodě, která neodřezává kořeny, nýbrž tvořivě z nich čerpá. Také toto setkání mělo mariánský charakter a bylo zakončeno zasvěcením mládeže a rodin svaté Matce Boží.

Poslední etapou cesty byla návštěva romské komunity v Blaj. V tomto městě jsou Romové početní, a proto jsem je chtěl pozdravit a znovu se vyslovit proti veškeré diskriminaci a pro respekt vůči lidem jakéhokoli etnika, jazyka a náboženského vyznání.

Drazí bratři a sestry, děkujme Bohu za tuto apoštolskou cestu a prosme, aby na přímluvu Panny Marie, přinesla hojné plody Rumunsku a církvi v této zemi.

 

Přeložil Milan Glaser

5. června 2019, 15:19