Cerca

Vatican News
Pope Francis during the Angelus' Prayer Papež při polední promluvě 23. června 2019.  (ANSA)

Eucharistie je shrnutím celého Ježíšova života

Promluva papeže před polední mariánskou modlitbou Anděl Páně 23. června, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry!

Na dnešek připadá v Itálii a v dalších zemích slavnost Těla a Krve Kristovy, Božího Těla. Evangelium nám prezentuje zázrak s chleby (srov. Lk 9,11-17), který se udál na březích Galilejského jezera. Ježíš promlouvá k tisícům lidí, koná zázraky. Když se schylovalo k večeru, přistoupili učedníci k Pánu a řekli: »Rozpusť lid. Ať jdou do okolních vesnic a dvorců, aby si tam našli nocleh a něco k jídlu« (v.12).  Učedníci byli také unavení. Byli totiž na opuštěném místě, a lidé museli jít daleko, aby si koupili jídlo. Ježíš to vidí a odpovídá: »Vy jim dejte jíst« (v.13). Tato slova vyvolají mezi učedníky údiv. Nechápou, možná se také zlobí, když odpovídají: »Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby, ledaže bychom šli a nakoupili jídla pro všechny tyto lidi« (tamt.).

Ježíš však svoje učedníky vybízí ke skutečné konverzi z logiky „každý pro sebe“ na logiku sdílení, počínaje tím málem, co Prozřetelnost dává k dispozici. A hned ukazuje, že má jasno v tom, co chce udělat. Říká jim: »Rozsaďte je ve skupinách asi po padesáti« (v.14). Potom vezme do rukou pět chlebů a dvě ryby, obrátí se k nebeskému Otci a pronáší modlitbu požehnání. Potom začne lámat chleby, dělit ryby a dávat učedníkům, kteří je předkládají zástupům. A jídla se nepřestalo dostávat, dokud se všichni dosyta nenajedli.

Tento velmi důležitý zázrak, který popisují všichni evangelisté, vyjevuje Mesiášovu moc a současně Jeho soucit. Ježíš má s lidmi soucit. Tento zázrak je nejenom jedním z velkých znamení Ježíšova veřejného života, ale předjímá také to, co bude na konci památkou Jeho oběti, tedy eucharistii, svátost Jeho Těla a Krve, darovaných ke spáse světa.

Eucharistie je shrnutím celého Ježíšova života, který byl jediným úkonem lásky k Otci a k bratřím. Také tam, jakož i v zázraku rozmnožení chlebů, bere Ježíš do svých rukou chléb, pronáší k Otci modlitbu požehnání, láme chléb a dává učedníkům, a totéž činí s kalichem vína. Avšak v oné chvíli, v předvečer svého Umučení, chce tímto gestem zanechat Závěť nové a věčné Smlouvy, trvalou památku Paschy svojí smrti a svého vzkříšení. Slavnost Božího Těla nás každoročně zve, abychom znovu žasli a radovali se nad tímto podivuhodným Pánovým darem, kterým je eucharistie. Přijměme jej s vděčností, nikoli pasivně a zvykově. Nesmíme si na eucharistii zvyknout a přijímat ze zvyku. Nikoli, pokaždé když přistupujeme k eucharistii, musíme skutečně obnovit svoje „amen“, s nímž přijímáme Kristovo Tělo. Když nám kněz říká: „Tělo Kristovo“, my odpovídáme „amen“, ale ať toto „amen“ vychází ze srdce přesvědčeného. Ježíš je to, živý Ježíš, který mne zachránil a přichází mi dát sílu k životu. Ježíš, živý Ježíš. Nesmíme si zvyknout; pokaždé jako by šlo o první sv. přijímání.

Výrazem eucharistické víry svatého Božího lidu jsou procesí s Nejsvětější svátostí, konaná na tuto slavnost především v katolické církvi. I já dnes večer, v římské čtvrti Casal Bertone, budu sloužit mši, po níž bude následovat procesí. Všechny zvu k účasti, i k té duchovní prostřednictvím rozhlasu a televize. Madona ať nám pomáhá následovat s vírou a láskou Ježíše, kterému se klaníme v eucharistii.

 

Přeložil Milan Glaser

23. června 2019, 17:12