Hledejte

Vatican News
Ilustrační foto Ilustrační foto  (ANSA)

Nejde jenom o migranty...

Nejde jenom o migranty – tento výmluvný titul nese dnešní poselství Svatého otce Františka ke Světovému dni migrantů a uprchlíků, který letos připadne na 29. září.

Církev si jej připomíná již stopátým ročníkem a vícekrát v jeho dějinách změnila datum jeho konání. Původní osvětový den o problematice italských migrantů vznikl krátce po nástupu Benedikta XV. – 6. prosince 1914 – a poprvé se slavil na první postní neděli následujícího roku (21.2.1915). Vloni papež František stanovil za termín Světového dne migrantů a uprchlíků poslední zářijovou neděli.

Migranti, uprchlíci, běženci a oběti obchodování s lidmi se stali symbolem vyřazování, neboť kromě nepřízně své vlastní životní situace jsou častokrát zatíženi negativním posudkem svého okolí, které je považuje za příčinu veškerého sociálního zla, píše papež František. Postoj vůči těmto lidem je výstražným znamením, jež nás upozorňuje na hrozící morální úpadek, který nastává, pokud uvolňujeme prostor skartační kultuře. Přítomnost migrantů a uprchlíků – a všeobecně všech zranitelných lidí – tedy dnes představuje výzvu k tomu, abychom si připomněli některé podstatné dimenze našeho křesťanství a lidskosti, upozorňuje římský biskup v poměrně úderném textu, který své teze dokládá citacemi z Písma a církevního magisteria.

Nejde jenom o migranty, jde také o náš strach

Zloba a nízkost naší doby násobí naše obavy z druhých lidí, neznámých, vyděděnců a cizinců. Tento strach může být oprávněný, připouští František, jelikož nám chybí příprava na toto setkání. Pochybnosti či obavy samy o sobě nejsou problémem; ten však nastává, pokud ovlivní naše jednání a myšlení natolik, že nás přivedou k nesnášenlivosti, uzavřenosti či možná nevědomému rasismu.

Nejde jenom o migranty, jde také o lásku

Skutky lásky totiž projevujeme svou víru a nejvyšší míru lásku prokazujeme vůči tomu člověku, který ji není schopen oplatit, ba snad ani poděkovat, upomíná papež.

Nejde jenom o migranty, jde o naše lidství

Soucit, jaký projevil milosrdný Samaritán, nemá racionální vysvětlení. Dotýká se totiž nejcitlivějších strun našeho lidství a naléhá na nás, abychom se neodkladně ujali člověka v obtížích. Sám Ježíš učil, že soucit rychle přechází od rozpoznání utrpení k činům, přičemž se ke slovu dostává laskavost a něha, o jejichž potlačení nás dnešní společnost mnohdy žádá, čteme v papežském poselství.

Nejde jenom o migranty, jde o to nikoho nevyřazovat

Dnešní svět se staví stále elitářštěji a hruběji vůči vyhošťovaným lidem. Několik privilegovaných trhů se obohacuje na úkor takzvaných rozvojových zemí, které jsou nadále ochuzovány o jejich nejlepší přírodní a lidské zdroje. Války se odehrávají pouze v některých regionech, ovšem zbraně k jejich vedení se vyrábějí a prodávají v jiných částech světa, které však odmítají přijímat uprchlíky z válečných konfliktů. Skutečný rozvoj, podotýká papež, nicméně začleňuje všechny muže a ženy na tomto světě, podporuje jejich všestranný růst a zajímá se o budoucí pokolení.

Nejde jenom o migranty, jde o to, aby poslední byli prvními

Ježíš Kristus nás žádá, abychom si nepřisvojovali logiku tohoto světa, jíž se ospravedlňuje zvůle, pokud z ní plynou osobní výhody či prospěch vlastní zájmové skupiny. „Nejdřív já, potom druzí“, diktuje dnešní svět. Heslo opravdového křesťana však zní: „Nejprve ti nejposlednější“. V evangelní logice jsou poslední na prvním místě a my jim máme sloužit, poznamenává František.

Nejde jenom o migranty, jde o člověka, o všechny lidi

V jakékoli politické činnosti, v každém programu a pastorační aktivitě máme klást do středu člověka v jeho četných dimenzích, včetně té duchovní. Totéž platí pro všechny lidi, jejichž základní rovnost je nutné uznat, vyzývá římský biskup.

Nejde jenom o migranty, jde o stavbu Božího a lidského města

Naše doba se někdy nazývá „érou migrací“, ale zapomíná se, že mnohé migranty vábí vidina neomezených technologických možností a konzumismu. Vydávají se tak na cestu do „ráje“, který pak nevyhnutelně zklame jejich očekávání. V těchto lidech je nutné vidět bratry a sestry, nikoli pouze problémy žádající vyřešení, uzavírá papež František a opakuje čtyři slovesa, která nabízí jako odpověď na současný migrační fenomén: přijímat, chránit, podporovat a začleňovat.

Ve hře není jen otázka migrantů, nejedná se pouze o ně, nýbrž o nás všechny, o přítomnost a budoucnost lidské rodiny, stojí v závěru Papežského poselství ke Světovému dni migrantů a uprchlíků. Migranti nám totiž pomáhají číst „znamení časů“. Jejich prostřednictvím nás Pán volá ke konverzi, abychom se vymanili z exkluzivismu, lhostejnosti a skartační kultury a naopak se navrátili ke křesťanství v jeho plnosti.

(jag)

27. května 2019, 15:27