Cerca

Vatican News
2019.03.08 Religioni e Obiettivi di Sviluppo Sostenibile Audience v Klementinském sále Apoštolského paláce  (Vatican Media)

Papež: Udržitelné cíle rozvoje vyžadují konverzi srdce

„Náboženství a cíle udržitelného rozvoje. Naslouchat volání země a chudým“ – takový je titul mezinárodní konference, která od čtvrtka shromáždila v Římě představitele světových náboženství a zástupce mezinárodních organizací. Uspořádaly ji dva vatikánské úřady – Papežská rada pro mezináboženský dialog a Úřad pro službu integrálnímu lidskému rozvoji.

„Konference se týká 17 cílů, které si předsevzalo více než 190 států, a morální síly náboženství při jejich uskutečňování. Je nutné pracovat společně, protože nelze pominout žádný ze zdrojů moudrosti, stejně jako nelze někoho zanechat pozadu. Náboženství jsou klíčovými aktéry rozvoje – stačí připomenout, že podle statistik Dětského fondu Organizace spojených národů provozujeme 50 procent veškerých škol v takzvaně rozvojových oblastech, přičemž v subsaharské Africe je to 64 procent“,

uvedl na okraj setkání kard. Peter Turkson, prefekt druhé zmíněné instituce.

Účastníky konference dnes přijal papež František, který se nejprve zamyslel nad dikcí mezinárodních dokumentů:

„Když mluvíme o rozvoji, musíme si vždy ujasnit – rozvoj čeho? Rozvoj pro koho? Konvenční představa o rozvoji se po příliš dlouhý čas omezovala téměř výlučně na hospodářský růst. Ukazatele národního rozvoje se zakládaly na indexech HDP. To dovedlo dnešní ekonomický systém na nebezpečnou cestu, podle níž se pokrok poměřuje jedině materiálním růstem, kvůli němuž jsme téměř povinováni neracionálně vykořisťovat jak přírodu, tak člověka. Jak ovšem upozornil můj předchůdce, sv. Pavel VI., řeč o lidském rozvoji se má týkat všech lidí – nejenom některých – a celého člověka, nikoli pouze jeho hmotného rozměru. Z plodné diskuse o rozvoji by tedy měly vzejít praktikovatelné vzorce sociální integrace a ekologické konverze, neboť se nelze lidsky rozvíjet, jestliže zároveň přiživujeme rostoucí společenskou nerovnost a úpadek životního prostředí.“

Očekávám tedy, že z této konference vzejdou konkrétní a hlavně společné návrhy, protože v rámci svých náboženských tradic vnímáme, že všechno je ve vztahu a e autentická péče o náš vlastní život a naše vztahy k přírodě jsou neodělitelné od bratrství, spravedlnosti a věrnosti ve vztahu k druhým:

„Ačkoli je samozřejmě nezbytné zaměřit se na skupinu rozvojových cílů, nepostačuje to k dosažení rovného a udržitelného světového řádu. Ekonomické a politické cíle se totiž musí opírat o cíle etické, které předpokládají změnu postojů, označovanou Biblí za změnu srdce. Již Jan Pavel II. hovořil o nutnosti ekologické konverze, což je silné slovo. Náboženství zde hrají klíčovou roli: správný přechod k udržitelné budoucnosti totiž vyžaduje, abychom uznali své chyby, hříchy, neřesti nebo opomenutí, ze srdce jich litovali a vnitřně se změnili, a tak se smířili s druhými lidmi, stvořením a Stvořitelem.“

V závěru Svatý otec odkázal ke zvláštní skupině nábožensky založených lidí, kterou tvoří domorodé národy. Přestože se na světové populaci podílí pouhými pěti procenty, pečují o necelou čtvrtinu zemského povrchu (22%), přičemž v Amazonii a Arktidě chrání zhruba 80% planetární biodiverzity.

„V silně sekularizovaném světě nám tyto národy připomínají posvátnost naší země. Z těchto důvodů by jejich hlas i jejich obavy měly stát ve středu pozornosti při uskutečňování Agendy 2030 a při hledání nových cest udržitelné budoucnosti. Budu o tom diskutovat také se svými bratry biskupy na synodě o panamazonském regionu v říjnu tohoto roku.“

Řekl papež František účastníkům mezinárodní a mezináboženské konference, která se v sobotu zakončí ve Vatikánu.

(jag)

8. března 2019, 13:44