Cerca

Vatican News
Papež František s vatikánským tiskovým mluvčím Gisottim Papež František s vatikánským tiskovým mluvčím Gisottim  (ANSA)

Papež František odcestoval do Panamy

Petrův nástupce dnes zahájil 26. zahraniční apoštolskou cestu svého pontifikátu, která jej na pět dní zavede na jeho rodný kontinent. Návštěva Panamské republiky u příležitosti 34. Světových dní mládeže probíhá v čase školních prázdnin a dovolených pro tamní obyvatelstvo a měly by ji usnadnit příznivější klimatické podmínky. Ačkoli teploty v Panamě stále dosahují tropických hodnot, od poloviny prosince do poloviny dubna trvá období sucha bez výraznějších srážek.

Cesta byla naplánována s ohledem na tradiční program Světových dní mládeže, které ve středu večer oficiálně zahájila liturgie celebrovaná panamským arcibiskupem, a nezahrnuje tudíž jiné pastorační zastávky. Na místě ji sleduje více než dva tisíce akreditovaných novinářů a další zaměstnanci sdělovacích prostředků dnes dopoledne nastoupili se Svatým otcem do papežského speciálu italských aerolinek, který vzlétl krátce před desátou z římského letiště Fiumicino. Papeže Františka při téměř třináctihodinovém letu doprovázejí jeho nejbližší spolupracovníci (státní sekretář Svatého stolce, kard. Parolin, předseda Komise pro Latinskou Ameriku, kard. Marc Ouellet, premiérově substitut státního sekretariátu, venezuelský arcibiskup Edgar Peña Parra, a prefekt Úřadu pro laiky, rodinu a život, irský kard. Kevin Joseph Farrell), ale vůbec poprvé také nové vedení vatikánského Úřadu pro komunikaci (prefekt Paolo Ruffini, ediční ředitel Andrea Tornielli, ředitel deníku L´Osservatore Romano, Andrea Monda, a prozatímní ředitel Tiskového střediska Svatého stolce, Alessandro Gisotti). Jako zvláštního hosta římský biskup pozval francouzského sociologa Dominiqua Woltona, autora vloni vydaného knižního rozhovoru s papežem, a také jednu z nejmladších zaměstnankyň z oddělení technických služeb governatorátu městského státu Vatikán. Přistání na mezinárodním letišti Tocumen v Panamě se očekává v nočních hodinách našeho času. Dodejme, že návštěvníci středoamerického státu si budou muset přeřídit hodiny o šest hodin zpět.

V tradiční úvodní promluvě k novinářskému doprovodu na palubě letadla papež František připomenul zesnulého korespondenta agentury TASS, Alexeje Bukalova, veterána na papežských cestách. Poté, co žurnalistům předem poděkoval za intenzivní práci, která je čeká v Panamě, řekl pohnutým hlasem:

„Toto je první let, na kterém chybí jeden váš kolega, kterého jsem měl rád. Alexej Bukalov z TASSu. Byl to člověk obdařený velkým humanismem, humanismem, který neměl strach z nejnižších vrstev lidství a z nejvyššího božství. Byl to muž schopný syntézy ve stylu Dostojevského.“

Papež požádal novinářský doprovod o minutu ticha na památku ruského novináře a uzavřel modlitbou Otče náš. Před osobním pozdravem ještě organizátor papežských cest, mons. Mauricio Rueda Beltz, přítomným představil nového ředitele vatikánského tiskového střediska.

Druhá papežská návštěva, první latinskoamerický papež

Jak se Panama změnila od doby, kdy zde 5. března 1983 přistál papež Jan Pavel II. během své návštěvy v sedmi z osmi středoamerických států? Jeho tehdejší cestu, která nakonec slavila značný pastorační úspěch, novináři označovali za „chůzi po sudu se střelným prachem“. Spadala totiž vprostřed desetiletí radikálních změn ve středoamerickém politickém scénáři, které vyvolala sandinistická revoluce v Nikaragui (1979) a příbuzné revoluční procesy v Guatemale a Salvadoru, zahrnující též Honduras a Kostariku, které na svém území přijaly ozbrojené skupiny nikaragujské opozice. V roce 1983, kdy různým středoamerickým zemím hrozil rozpad kvůli konfliktům a diktaturám, se na panamském ostrově Contadora setkali představitelé Mexika, Kolumbie, Panamy a Venezuely, aby vyzvali k mírovým jednáním a zabránili účasti na studené válce. Skupina z Contadory předložila mírový plán pro Střední Ameriku, který podpořilo generální shromáždění a Rada bezpečnosti OSN. Poprvé po dlouhé době se tak regionální vlády při řešení lokálních problémů ujaly společné iniciativy. Po návštěvě Jana Pavla II., v září téhož roku (1983), poté Nikaragua, Kostarika, Honduras, Salvador a Guatemala podepsaly společné prohlášení, které po letech vedlo k mírové smlouvě z Esquipulas. V době příjezdu polského papeže byla tedy Panama nevelkou oázou klidu v bouřlivé oblasti, kde se odehrávala zástupná válka Východu se Západem. Dnes se nad toutéž karibskou oblastí stahují geopolitická mračna, která se dovolávají multilaterální a suverénní odpovědi jednotného latinskoamerického kontinentu. Papež František ve své novoroční promluvě k diplomatům varoval před „jednostrannými řešení a převahou slabšího nad silnějším“, které „postupně oslabují multilaterální systém, což vede ke všeobecné ztrátě důvěry v mezinárodní politiku a rostoucí marginalizaci slabších členů v rámci rodiny národů“, a jmenovitě zmínil konflikty v Nikaragui a Venezuele. Není vyloučeno, že jeho návštěva bude katalyzátorem nových procesů, kterých se, stejně jako na Contadoře, ujme Mexiko, „jehož osud závisí na schopnosti seriózního a determinovaného vyjednávání s obrem ze Severu, stejně jako na solidárních a integračních dohodách s jinými latinskoamerickými zeměmi, zejména pak se střední Amerikou“, jak tvrdí zkušený pozorovatel Guzmán Carriquiry, místopředseda Papežské komise pro Latinskou Ameriku.

Kolik podob má latinskoamerická Virgenita?

Petrův nástupce nicméně přijíždí především jako pastýř a vzhledem k mariánskému tématu Světových dní mládeže (Lk 1,38) také jako mariánský ctitel. Jedním z cílů, které si vytyčila nedávná biskupská synoda o mladých lidech, je posílit v mládeži mariánskou zbožnost. Také z toho důvodu účastníci panamského festivalu najdou ve městě první a historickou sošku Panny Marie Fatimské, ztvárněnou podle pokynů sestry Lucie a uctívanou již více než osm desetiletí v portugalské svatyni, stejně jako zbrusu nový kostel Matky Boží Guadalupské, který v rekordním čase vyrostl v jedné z čtvrtí hlavního města. Jde o další mariánskou svatyni na světadílu, kde od mexických hranic s USA až po Ohňovou zemi každý kout dýchá osobitou mariánskou zbožností. Pouze v Mexiku se Bohorodička uctívá pod dvěma stovkami různých titulů a jejich hojností oplývá také Střední Amerika – od kubánské Panny z Cobre (připomínané Mertonem v Sedmistupňové hoře), přes dominikánskou Altagracia a kolumbijskou Las Lajas – do té míry, že papež Pius XII. nazval středoamerický lid „povýtce mariánský“. V Brazílii, kromě známé Aparecidy, najdeme dalších 350 kostelů zasvěcených Neposkvrněné, Peruánci zdraví Madonu jako „maršálku národa“, v Chile jako „Královnu And“ a v Bolívii jako „Inckou princeznu“. V papežově rodné Argentině je to prostě Paní, „la Señora“. Panamci se utíkají k Panně Marii Královně, kterou jim konkvistadoři dovezli ze španělské Sevilly. Panama se navíc pyšní první pevninskou diecézí na americkém kontinentu, kterou 28. srpna 1513 pod jménem Santa Maria de la Antigua ustavil papež Lev X. Město Panama pak bylo oficiálně založeno o šest let později – jistě nikoli náhodou na mariánskou slavnost Nanebevzetí (15.8.1519).

Osm patronů Světových dní mládeže

Kromě nejmocnější Přímluvkyně se účastníci Světových dní svěřují pod ochranu osmi svatých patronů. Jejich seznam otevírá sv. Jan Bosko (1815-1888), jehož charisma v latinskoamerickém kontextu vydalo cenné plody. Výchovné dílo, v kterém dnes pokračují jeho následovníci v celém světadílu, je prorockým znamením spojujícím mariánskou úctu s pozitivním pohledem na nové generace. Sto let po smrti (1988) jej sv. Jan Pavel II., druhý patron a zakladatel mládežnického shromáždění, vyhlásil „otcem a učitelem mládeže“. Ze salesiánské rodiny pochází rovněž další patronka těchto Světových dní, bl. Maria Romero Meneses (1902-1977), řeholnice z kongregace Dcer Panny Marie Pomocnice. Narodila se na počátku minulého století v Nikaragui a téměř padesát let svého života věnovala školství a zdravotnictví v Costa Rice. Blahořečil ji Jan Pavel II. roku 2002. Setkání mládeže chrání také „svatý Romero obou Amerik“, jak bývá nazýván salvadorský arcibiskup sv. Oscar Arnulfo Romero y Galdámez (1917-1980), nedávno kanonizovaný spolu s papežem Montinim (14.10.2018). Jeho výzvy k míru a sociální spravedlnosti jej ovšem přivedly k mučednické smrti na počátku osmdesátých let. Mladí lidé se mohou poučit také od svého vrstevníka, patnáctiletého mexického mučedníka z války Cristeros. Sv. José Sanchez del Rio, zvaný „Joselito“, byl beatifikován roku 2005 a kanonizován před třemi lety (2016). Zůstaňme v Mexiku a zařaďme do výčtu přímluvců za panamské setkání rovněž sv. Juana Diega (1474-1548), jemuž se zjevila Panna Maria v Guadalupe (1531). Mladí lidé opětovně potkají jednu světici, kterou poznali již při dnech mládeže v Riu, sv. Růženu z Limy (1586-1617), jejímž vzorem byla sv. Kateřina Sienská. Ve dvaceti letech oblékla hábit třetího řádu sv. Dominika a obdobně jako dominikánský bratr sv. Martin de Porres (1579-1639) sloužila chudým a nemocným. Posledně jmenovaný patron má vztah k Panamě, odkud pravděpodobně pocházela jeho matka, černošská otrokyně.

(jag)

23. ledna 2019, 15:57