Papež pranýřoval pseudopokrok odnímající identitu národům a rodinám

Svatý otec ve své homilii vyšel z prvního verše Mariina chvalozpěvu Magnificat a načrtnul portrét „první učitelky evangelia“. „Maria nás učí, že umění misie a naděje nepotřebuje nutně mnoho slov, ani programů. Má velmi prostou metodu, totiž jít a zpívat,“ řekl v úvodu.

„V Mariině škole se učíme chodit nikoli v pohodlných botech kouzelných řešení, okamžitých odpovědí a bezprostředních účinků; nikoli silou fantaskních příslibů pseudo-pokroku, který pozvolně uchvacuje identitu kultur a rodin a zbavuje naše národy živoucího nosného tkaniva pod troufalou záminkou zavádění jednolitého uniformního myšlení.“

V Mariině škole – řekl dále papež - se dozvídáme, že její život se nevyznačoval protagonismem, nýbrž schopností činit protagonisty z druhých. Nabízí odvahu, učí mluvit a zejména povzbuzuje ke smělému životu z víry a naděje. Takto dává zazářit Pánově tváři, ukazuje Jeho moc, zve a volá k účasti na tvorbě Jeho živého chrámu. Tak jednala s indiánem Juanem Diegem a mnohými dalšími, kterým propůjčila hlas, nechala je vyjít z anonymity, umožnila poznat jejich tváře a jejich dějiny a vytvořila z nich protagonisty našich dějin spásy. Pán nehledá sobecký aplaus či světský obdiv. Její sláva spočívá v tom, že ze svých dětí činí protagonisty stvoření. S mateřským srdcem se snaží pozvedat a vracet důstojnost všem, kdo byli z různých důvodů a za různých okolností uvrženi do samoty a zapomnění.

„V Mariině škole se učíme protagonismu, který nemá potřebu ponižovat, trýznit, diskreditovat nebo zesměšňovat druhé, aby pocítil svoji zdatnost či důležitost, a který nepoužívá fyzické či psychologické násilí, aby se cítil bezpečný a chráněný. Je to protagonismus, který se nebojí laskavosti a něhy a ví, že jeho nejlepší tváří je služebnost. 
...
V Marii Pán potírá pokušení protagonismu zastrašování a moci, křiku silnějšího nebo sjednávání respektu na bázi lži a manipulace. S Marií Pán opatruje věřící, aby se jim nezatvrdilo srdce a mohli ustavičně poznávat novou a obnovující sílu solidarity, schopnou naslouchat pulsu Boha v srdcích mužů a žen našich národů.
Maria, „učitelka evangelia“, prochází za zpěvu náš kontinent. Guadalupská Panna proto není připomínána jenom jako indiánka, španělka, hispánka či afroameričanka. Je zkrátka latinoameričanka. Je Matkou úrodné a štědré země, kde se všichni tím či oním způsobem můžeme setkat a být protagonisty vytváření svatého chrámu Boží rodiny.“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy HOMILIE je ZDE