Cerca

Vatican News
2018-11-01 videomessaggio Scholas occurrentes Papež František ve videoposelství. 

Svoboda se neomezuje na to, co se právě děje, protože je vždycky přesažná

Videoposelstvím papeže Františka se dnes večer v severoitalské Veroně otevřel již osmý ročník čtyřdenního Festivalu o sociálním učení církve, jehož titul zní „Riziko svobody“.

Až do neděle se debaty na nejrůznější témata nahlížená optikou katolického sociální nauky zúčastní na dvacet tisíc lidí. Zazní rovněž svědectví o nalezené svobodě, vyproštěné z prostituce či lichvy.

„Letošní téma upozorňuje na skutečnost, že v individualistické společnosti, která pozbyla jakéhokoli smyslu pro přináležitost, je stále obtížnější dosáhnout pravé svobody, vnímané jako sebeurčení a volnost myšlení, pohybu i otevřenosti. Svoboda je dnes nejenom ohrožena, nýbrž bývá zcela popírána“, vysvětluje koordinátor festivalu, mons. Adriano Vincenzi.

Touha po svobodě, jíž Bůh obdaroval své stvoření, častokrát nabyla zvrácených forem a vedla k válkám, nespravedlnosti a porušování lidských práv, připomíná římský biskup ve videoposelství:

„Jako křesťané, kteří jsou věrni evangeliu a vědomi odpovědnosti za své bratry, jsme povoláni k bdělé pozornosti, aby „riziko svobody“ neztratilo svůj nejvyšší a závazný význam. Riskovat totiž znamená zapojit se do hry a to je naše první povolání. Všichni společně se máme zasloužit o to, abychom odstranili vše, co muže a ženy obírá o poklad svobody. A zároveň opětovně nalézt chuť oné svobody, schopné pečovat o „společný domov“, který nám Bůh dal.“

Také dnes existují životní situace, ve kterých lidé nemohou uplatnit svou svobodu, ani ji dát v sázku, pokračoval Svatý otec a vyzdvihl trojici takovýchto případů – hmotnou nouzi, navládu technologie a redukci člověka na spotřebitele. V souvislosti s prvně jmenovaným ekonomickým odpisem nejde pouze o vykořisťování či útlak, zdůraznil, nýbrž o zcela nový jev: exkluzí jsou zasaženy kořeny sociální sounáležitosti (srov. Evangelii gaudium, 53).

„Ti, kteří jsou vylučováni, již ani nejsou vykořisťováni, stává se z nich zkrátka „odpad“. Mluvíme tu o skartační kultuře. Pokud se nějaký muž či žena redukují na přebytečný odpad, sami na sobě zakoušejí nejenom záporné důsledky cizí svobody, nýbrž také zpronevěru své vlastní svobody a možnosti vsadit ji v sázku za sebe, svou rodinu, dobrý, spravedlivý a důstojný život.“

Na svobodu rovněž nežádoucím vlivem působí technologický rozvoj, jestliže jej nedoprovází příslušný hodnotový vývoj, zodpovědnost a zralé svědomí. Vytrácí se tak smysl pro meze a následkem toho již nevidíme epochální problémy, které před námi stojí. Absolutizace techniky se může obrátit proti člověku, varoval papež a popsal třetí negativní situaci, tedy omezení člověka na spotřebitele.

„Svoboda, s níž je možné riskovat, zde zůstává pouhou iluzí. Toto paradigma namlouvá všem, že jsou svobodní, dokud si uchovají domnělou svobodu konzumovat, ačkoli ve skutečnosti má svobodu menšina, držící ekonomickou a finanční moc. Nejde o svobodu, nýbrž otroctví, ve kterém pak každodennost poznamenává rezignace, nedůvěra, strach a uzavřenost.“

Navzdory těmto úchylkám se z lidského nitra nikdy nevytratí touha po riskování s vlastní svobodou, díky které mnozí lidé nemají strach vydat se proti proudu a osvojit si střídmý a solidární životní styl. Stávají se tak odpovědí na otroctví nejrůznějšího druhu, protože se pohybují svobodně a v ostatních odkrývají skrytou touhu po konání dobra.

„Prožívaná svoboda se neomezuje na nakládání s tím, co se právě děje, neboť v sobě vždy nese přesah. Svoboda nezabíjí sny, nýbrž buduje v životě to, po čem mnozí touží, avšak nemají odvahu následovat. Svoboda obnáší trvalou výzvu – okouzluje, uchvacuje, dodává odvahu, přivádí ke snění, vytváří naději, investuje do dobra, věří v budoucnost. Obsahuje tudíž sílu mocnější než jakékoli otroctví. Svět potřebuje svobodné lidi!“

Člověk nicméně roste, dozrává a posvěcuje se, čím více vstupuje do vztahu, vychází sám ze sebe, žije ve společenství s Bohem, druhými lidmi a vším stvořením. Tak ve své vlastní existenci uskutečňuje onen trojiční dynamismus, který do něj už od stvoření Bůh vtiskl, upozornil Svatý otec v závěru videoposelství, jímž zahájil italský Festival sociální nauky církve.

„Všechno je propojené a to nás zve k tomu, abychom rozvíjeli spiritualitu globální solidarity, která pramení z trojičního tajemství. Z toho důvodu lidská svoboda odhalí sama sebe v nejzazší hloubce jedině tehdy, jestliže pochopí, že byla stvořena a nesena láskyplnou svobodou Otce, který se zjevuje v milosrdné Synově tváři. Před jeho soucitným zrakem se každý člověk může znovu vydávat na pouť, při níž dává svou svobodu v sázku.“

 

(jag)

22. listopadu 2018, 18:59