Mezinárodní kongres UNIAPAC Mezinárodní kongres UNIAPAC 

Papež: Podnik jako rodina sloužící obecnému dobru

„Byznys jako ušlechtilé povolání“ – pod tímto mottem se v hlavním portugalském městě sešli křesťanští podnikatelé a vedoucí pracovníci z oblasti obchodu a podnikání, kteří se řídí katolickou sociální naukou.

Nejstarší sdružení katolických zaměstnavatelů vznikla zhruba před stovkou let v Holandsku (1915), Belgii (1921) a Francii (1926). Založení jejich nadnárodního svazu se pak datuje rokem 1931, kdy se v Římě u příležitosti čtyřicátého výročí vydání encykliky Rerum Novarum ustavila Mezinárodní konference katolických zaměstnavatelů (UNIAPAC), ve které jako pozorovatel působilo rovněž Československo. Dnes tato organizace křesťanských podnikatelů sídlí v Paříži a v Portugalsku uspořádala 26. mezinárodní kongres, na kterém Svatý stolec zastoupil mons. Bruno-Marie Duffé, sekretář vatikánského Úřadu pro službu integrálnímu lidskému rozvoji. Účastníky kongresu kromě prefekta téhož úřadu, kard. Turksona, a portugalského prezidenta pozdravil rovněž papež František.

Dnešní zintenzivňování životního a pracovního rytmu vede k rychlým a nepřetržitým změnám, jejichž cíle nejsou pokaždé zaměřeny na obecné dobro a integrální lidský rozvoj, ba naopak mohou působit škody ve světě a zapříčinit zhoršování životní kvality u velké části lidstva, upozorňuje Petrův nástupce v psaném poselství. V kontextu globalizované hospodářské činnosti jsou proto křesťanští podnikatelé víc než kdy jindy povoláni k tlumočení principů a vůdčích linií katolické sociální nauky do ekonomického a finančního slovníku. Pokud podstupují důležitá praktická rozhodnutí v otázce investic a managementu, měli by dbát zejména na trojici hlavních zásad plynoucích z evangelia a církevního sociálního učení, doporučuje Svatý otec a na prvním místě jmenuje ústřední postavení jedince.

Církev vždy dokázala se skrovnými zdroji vykonat velké věci, aby tak připomněla, že výsledky záleží na Bohu, nikoli na člověku. Jestliže se z byznysu stane „rodina“ a řízení podniku se zaměřuje na to, aby pracovní podmínky vždy sloužily dané komunitě, zaměstnance to povzbudí ke vkladu jejich schopností a vloh do služby obecnému dobru, protože vědí, že nejsou pouze vytěžováni, nýbrž respektováni ve své důstojnosti. Naše ekonomické rozhodování by se stále mělo řídit pravidlem obecného blaha, pokračuje papež František s poukazem na sociální odpovědnost každého podnikání. Princip obecného dobra naznačuje cestu ke spravedlivému růstu, v němž „se rozhodnutí, programy, mechanismy a specifické progresy zaměřují na lepší přerozdělování příjmů, vytváření pracovních příležitostí a integrální podporu chudých, která přesahuje pouhé sociální zabezpečení (Evangelii gaudium, 204). Povolání podnikatele je šlechetná práce, pokud si připouští otázku širšího smyslu života, podotýká František.

Konečně, uzavírá římský biskup, nesmíme ztratit ze zřetele morální a ekonomickou hodnotu práce, jíž se účastníme na pokračování Božího stvořitelského díla. Byznys jako ušlechtilé povolání se projeví do té míry, v jaké se veškerá lidská činnost stane svědectvím naděje v budoucnost a povzbuzením k větší sociální odpovědnosti, napsal papež František křesťanským podnikatelům na lisabonskou konferenci.

(jag)

28. listopadu 2018, 13:54