Hledejte

Delegace kavkazských rabínů ze Světového kongresu horských Židů  (World Congress of Moutain Jews) Delegace kavkazských rabínů ze Světového kongresu horských Židů (World Congress of Moutain Jews) 

Papež František přijal delegaci Horských židů z Kavkazu

Papež František přijal delegaci Světového kongresu horských Židů (World Congress of Mountain Jews). Pětadvacet rabínů z východního Kavkazu, reprezentující židovské komunity zvané také Jahuro a obývající převážně Dagestán a severní oblasti Ázerbájdžánu, navštívilo Petrova nástupce vůbec poprvé.

Johana Broková - Vatikán

František připomněl své setkání s židovskou komunitou letos 23. září v Litvě, u příležitosti připomínky obětí holokaustu a 75. výročí likvidace vilniuského ghetta.

„Modlil jsem se před památníkem obětí holokaustu a prosil jsem Nejvyššího, aby utěšil svůj lid. Připomínat si holokaust je nutné, aby byla zachována živá paměť minulosti. Bez živé paměti nebude budoucnosti, protože pokud se nepoučíme z nejtemnějších kapitol dějin, abychom neupadali do stejných chyb, lidská důstojnost zůstane mrtvou literou.“

Svatý otec připomněl také dvě další tragická výročí těchto dní. 16. října uplynulo 75 let od razie v římském ghettu a 9. listopadu si připomeneme 80 let od tzv. „křišťálové noci“ (Kristallnacht), nazvané podle rozbitých výloh židovských obchodů, domů a synagog. Výsledkem tohoto listopadového pogromu v roce 1938, při němž polovojenské jednotky SA (Sturmabteilung) i civilisté zaútočili na židovské obce v nacistickém Německu, Rakousku a v Sudetech, bylo  více než 1000 vypálených synagog (včetně asi 50 v českém pohraničí anektovaném nedlouho předtím ke Třetí říši) , 7000 zničených židovských obchodů a 30 tisíc občanů židovské národnosti expedovaných do koncentračních táborů. Jak konstatoval papež František, úmyslem útočníků bylo „také vykořenit to, co je v srdci člověka a národa naprosto nezcizitelné, totiž přítomnost Stvořitele“.

„Když se dospělo k náhradě Dobrého Boha modloslužbou moci a ideologií nenávisti, mělo to za následek šílenství spojené s vyhlazováním jeho stvoření. Náboženská svoboda je proto svrchovaným dobrem, jež je třeba ctít, základním lidským právem a ochrannou baštou proti totalitárním nárokům.“

Antisemitské postoje se bohužel objevují ještě dnes, pokračoval papež a zopakoval, že „křesťan nemůže být antisemitou“.

„Naše kořeny jsou společné. Bylo by to v rozporu s vírou a životem. Společně jsme však povoláni k úsilí o to, aby byl antisemitismus z lidského společenství vymýtěn. Vždy jsem zdůrazňoval důležitost přátelství mezi židy a katolíky, založeného na bratrstí, které je zakořeněné v dějiných spásy a konkretizuje se ve vzájemné laskavosti. Spolu s vámi bych chtěl vzdát díky Dárci veškerého dobra za dar našeho přátelství, podnět a pobídku k dialogu mezi námi. Je to dialog, který jsme v této době povoláni podporovat a šířit na mezináboženské úrovni, pro dobro celého lidstva.“

Na závěr papež František zmínil mezináboženské setkání, kterého se před dvěma lety účastnil v Ázerbájdžánu. Vzpomínal na něj jako na svědectví, že harmonické vztahy mezi náboženstvími lze vytvářet na základě osobních vztahů a dobré vůle. „Prosím Všemohoucího, aby požehnal naší cestě přátelství a důvěry, abychom žili vždy v pokoji a působili jako tvůrci pokoje,“ uzavřel Petrův nástupce promluvu k rabínům, kteří se účastní Světového kongresu horských židů. Dodejme, že na konci 20. století se hlásilo k tomuto národu považovanému za potomky židů, kteří přišli v 6. století na Kavkaz z Persie, asi 110 tisíc osob, z nichž 50 tisíc žije v Izraeli.

5. listopadu 2018, 12:40