Hledejte

Audience pro rektory a správce poutních svatyní Audience pro rektory a správce poutních svatyní 

Papež František: Lidová zbožnost je imunitním systémem církve

Naše poutní místa jsou po mnoha stránkách nenahraditelná, protože udržují při životě lidovou zbožnost,” řekl papež František při audienci pro 600 účastníků mezinárodního semináře rektorů a správců poutních míst. Jak dodal, lidová zbožnost je imunitním systémem církve, který ji před mnoha věcmi chrání.

“Jak velmi potřebujeme poutní místa na každodenní cestě církve! Jsou místem, kde se náš lid nejradši shromažďuje a v prostotě vyjadřuje svou víru, podle různých tradic vžitých od dětství,” zdůraznil Svatý otec hned v počátku své promluvy. Položil pak důraz na tři aspekty poutních míst: přijímání poutníků, modlitbu srdce a svátosti, především svátost smíření. Papež František předně upozornil, že poutní místa jsou stále častěji cílem individuálních a nikoli organizovaných poutí.

“Je smutné, když se stane, že při jejich příchodu není nikdo, kdo by se k nim obrátil se slovem přivítání a přijal je jako poutníky, kteří mají za sebou často dlouhou cestu. Nesmí se stávat, že by se větší pozornost věnovala materiálním a finančním záležitostem a zapomínalo se na to, že ve skutečnosti tím nejdůležitějším jsou poutníci. Musíme mít každého z nich na zřeteli a snažit se, aby se cítil “jako doma”, jako dlouho očekávaný člen rodiny, který konečně přišel.”

Papež připomněl také ty, kdo přicházejí na poutní místo kvůli jeho umělecké nebo přírodní kráse. Pokud jsou tito lidé přijímáni, jejich srdce se otevírá působení Milosti. Přátelské ovzduší je může přivést k obnovení důvěry v církev, poznamenané možná dřívějším prožitkem lhostejnosti, dodal papež František.

“Poutní místo je především místem modlitby. Většina našich poutních míst je věnována mariánské úctě. Právě tam P. Maria rozevírá náruč své mateřské lásky, aby vyslechla modlitbu každého člověka a vyslyšela ji. V Matce Boží každý poutník rozpoznává nejhlubší city svého srdce. Tady se usmívá a přináší útěchu. Tady prolévá slzy s tím, kdo pláče. Tady představuje každému Božího Syna, kterého svírá v náručí jako nejvzácnější dar, jaký má každá matka. Tady se Maria stává průvodkyní na cestě každého člověka, který k Ní pozvedne zrak s prosbou o milost, s jistotou, že bude vyslyšen. P. Maria všem odpovídá svým mocným pohledem, který umělci dokázali vystihnout, často v kontemplaci vedeni shůry.”

Modlitba a slavení svátostí dovoluje poutníkovi pocítit, že je součástí většího společenství, které ve všech koutech světa vyznává jedinou víru, dosvědčuje tutéž lásku a žije stejnou nadějí, pokračoval papež. Připomněl, také, že mnoho poutních míst vzniklo přímo na žádost P. Marie, aby církev nikdy nezapomněla slova Pána Ježíše vybízející k neustálé modlitbě (srov. Lk 18,1) a k bdělému očekávání jeho druhého příchodu (srov. Mk 14,28).

“Poutní místa jsou rovněž povolána živit modlitbu jednotlivých poutníků v tichosti jejich srdcí. Ve slovech srdce, ve ztišení, v modlitbách naučených zpaměti v dětském věku, v projevech zbožnosti by měl každý nacházet pomoc ke své osobní modlitbě. Mnozí přicházejí na poutní místo prosit o nějakou milost, a posléze se vracejí poděkovat za její obdržení, často také za to, že dostali sílu a pokoj ve chvíli zkoušky. Tyto modlitby činí poutní svatyně plodnými místy, protože zbožnost lidu je vždy sycena a roste ze zakoušení Boží lásky.”

Na závěr papež František připomněl, že poutní svatyně jsou také místem milosrdenství, které nezná hranice. Proto potřebují dobře připravené, svaté a milosrdné kněze, kteří ve svátosti smíření dokáží zprostředkovat skutečné setkání s odpouštějícím Pánem. Vyjádřil také přání, aby na žádném poutním místě nechyběl misionář milosrdenství. Pokud snad na nějakém poutním místě není, požádejte o něj na Papežské radě pro novou evangelizaci, řekl František v promluvě k rektorům poutních svatyní.

(job)

29. listopadu 2018, 15:14