Beta verze

Cerca

Vatican News
Papež František na Laurentinském hřbitově Papež František na Laurentinském hřbitově  (AFP or licensors)

Homilie papeže Františka při mši svaté na Laurentinském hřbitově

Petrův nástupce dnes sloužil mši svatou za zemřelé na Laurentinském hřbitově. František nejprve zamířil do části hřbitova vyhrazené dětem a navštívil také tzv. „Zahradu andělů“, zvláštní sektor pro pohřby potracených dětí. Od 16 hodin celebroval na tomto třetím největším římském hřbitově na jižní periferii města mši svatou z dnešní památky všech věrných zemřelých. Homilii pronesenou spatra přinášíme v plném znění.

Dnešní liturgie je realistická a konkrétní. Zahrnuje tři dimenze lidského života. Dimenze, kterým rozumějí i děti: minulost, budoucnost a přítomnost. Dnes je den paměti – tedy minulosti; den připomínající ty, kdo kráčeli před námi, doprovázeli nás, dali nám život. Pamatovat a připomínat si! Paměť je tím, co činí národ silným, protože se cítí zakořeněný ve své cestě, zakořeněný v dějin8ch, zakořeněný v  lidu. Paměť nám dopřává pochopit, že nejsme sami. Jsme lid, který má dějiny, minulost a život. Paměť na ty, kdo s námi sdíleli cestu – a nyní jsou zde. Připomínat si minulé není snadné. Nezřídka nás obtěžuje pohled zpátky, přemýšlení o tom, co se událo v mém životě, v rodině, v národě.

Dnes je tedy den paměti. Paměti, která mne přivádí ke kořenům, k mým kořenům a ke kořenům mého lidu. Dnes je však také den naděje. Druhé čtení nám ukazuje, co nás čeká: nová nebesa a nová země, svaté město Jeruzalém, které nové a krásné: „A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha.“ (Zj 21,2) Čeká na nás tato krása! Paměť a naděje, naděje na setkání, naděje na to, že příjdeme tam, kde je láska, jež nás stvořila, láska, jež nás očekává, láska Otcova.

 

 

Mezi pamětí a nadějí je třetí dimenze, totiž dimenze cesty, kterou máme před sebou a po níž kráčíme. Jak ale jít po cestě a nesplét se. Jaká světla mi pomohou, abych se nezmýlil na cestě. Jaký navigační přístroj nám dává Bůh, abychom nespletli cestu?  - Jsou to Blahoslavenství, o nichž nás učí Ježíš v evangeliu. Tato blahoslavenství: mírnost, chudoba v duchu, spravedlnost, milosrdenství, čistota srdce, to jsou světla, jež nás doprovázejí, abychom nespletli cestu. To je naše přítomnost. Na tomto hřbitově jsou tři dimenze života: paměť můžeme vidět před sebou; naději budeme nyní slavit ve víře, nikoli v tom, co vidíme; a o světlech, která nás mají vést po cestě, abychom se nezmýlili, jsme slyšeli v evangeliu - to jsou blahoslavenství.

Prosme dnes Pána o milost, abychom nikdy neztráceli paměť, nikdy neskrývali paměť – paměť na člověka, rodinu a lid.  Kéž nám dá milost naděje, protože naděje je jeho dar. Umět doufat, hledět k horizontu. Nezůstávat uzavřeni před zdí, nýbrž hledět k horizontům naděje. A kéž nám dá milost porozumět, jaká světla nás mohou doprovázet na cestě, abychom se nespletli a mohli dojít tam, kde jsme s velkou láskou očekáváni.

Přeložila Johana Bronková 

2. listopadu 2018, 17:09