Beta verze

Cerca

Vatican News
2018.10.06 Incontro Giovani e Padri Sinodali Setkání mládeže s papežem a synodálními otci 6. října 2018  (Vatican Media )

Pravá moc slouží, jinak je sobectvím

Promluva papeže Františka na setkání s mládeží a synodními otci v aule Pavla VI.

Tady mám text s vašimi otázkami. Odpovědí na ně synodní otcové [smích]. Kdybych totiž odpověděl já, pak bych anuloval synodu! Odpovědi mají vzejít ode všech, z naší reflexe, z naší diskuse a především to mají být odpovědi nebojácné. Já se ve vztahu ke všem těmto otázkám omezím v tom, co řeknu,  jen na pár věcí, nějaký ten princip.

Vy, mladí, kteří jste mluvili a podali svá svědectví, jste ukázali cestu. To je moje první odpověď. Jděte svojí cestou. Buďte putující mládeží, která hledí k horizontům, nikoli do zrcadla. Stále se dívejte vpřed, buďte na cestě, neseďte na pohovce. Často mne napadá, abych řekl, že sedí-li chlapec či dívka na pohovce, je ve 24 letech v důchodu, a to je nepěkné! Vy jste řekli správně, že nalézt sebe sama neumožní zrcadlo, je třeba vidět se, jaký jsem. Nalézt sebe prokazováním a hledáním dobra, pravdy, krásy. Tam najdu sám sebe.

Potom mne zde oslovilo to poslední, co zde bylo řečeno. To bylo silné, ale pravdivé. Kdo to řekl? Ty [ukazuje na jednoho mladíka]. To bylo silné. Důslednost! Důslednost života. Jít cestou důsledného života. Vidíte-li nedůslednou církev, která ti čte blahoslavenství a potom upadá do toho nejvíce knížecího a skandálního klerikalismu, [aplausy] chápu, chápu... Jsi-li křesťan, chop se blahoslavenství a uskutečňuj je. Jsi-li muž nebo žena, kteří předali život; jsi-li řeholnice nebo kněz – i takový, který tančí [narážka na svědectví jednoho kněze] – jsi-li kněz a chceš žít jako křesťan, následuj cestu blahoslavenství. Nikoli cestu světáctví, cestu klerikalismu, která je jednou z nejhorších perverzí církve. Důslednost života. Ale také vy, mladí, musíte být důslední na svojí cestě a ptát se: »Jsem ve svém životě důsledný?«. To je druhý princip.

Potom je tu problém nerovností. Vytrácí se pravý smysl moci – to se týká otázky o politice – vytrácí se to, co nám řekl Ježíš, že totiž moc je služba: pravá moc slouží. Jinak je to sobectví, snižování druhého, znemožnění jeho růstu, dominace, produkce otroků a nikoli zralých lidí. Moc je k tomu, aby lidem umožňovala růst a stávat se služebníkem lidí. Toto je princip jak pro politiku, tak pro důslednost vašich otázek.

Potom, další otázky... Řeknu vám jedno. Vy mladí, chlapci a děvčata, máte nevyčíslitelnou cenu. Nejste zbožím určeným do dražby! Prosím vás, nenechte se koupit, nenechte se svést, nenechte se zotročit ideologickými kolonizacemi, které nám vtloukají do hlavy ideje, až se nakonec staneme závislými otroky a životními ztroskotanci. Jste nedocenitelní. To si musíte stále opakovat: nejsem určen do dražby, moje cena je nevyčíslitelná. Jsem svobodný, svobodná! Mějte rádi tuto svobodu, která je tím, co nám nabízí Ježíš.

Potom – a tím bych chtěl skončit – mezi myšlenkami, které jste řekli a na které synodní otcové odpovědí v diskusi, jsou dvě věci. První je užívání webu. Je pravda, že digitální spojení je okamžité, bezpečné a rychlé, ale pokud si na to zvykneš, skončíš – a to, co říkám je realita – zvykneš-li si na to, skončíš jako v té rodině, která sedí společně za stolem u jídla, ale každý sám se svým mobilem. Každý s někým komunikuje, ale jen mobilem, nikoli konkrétně. Každá bezpečná cesta, kterou jdete,  musí být konkrétní, podobně jako zkušenosti, které jste učinili. Žádná ze zkušeností, které jste tady dnes podali, nebyla tekutá. Všechny byly konkrétní. Pokud tě web a média odvádějí od konkrétnosti, odetni se od nich. Odetni se, protože není-li konkrétnost, není pro vás ani budoucnost. To je jisté. Takové je pravidlo cesty a putování.

Konkrétnost je také v přijímání. Mnohé z vašich příkladů, které jste dnes podali, jsou o přijetí. Michal se ptal: »Jak přemoci stále rozšířenější mentalitu, která v cizinci, v jiném, v migrantovi vidí nebezpečí, zlo a nepřítele, kterého třeba vyhnat?« Toto je mentalita vykořisťování lidí a zotročování těch nejslabších. Je to zavírání nejen dveří, ale i rukou. Dnes jsou trochu v módě populismy, které nemají co do činění s tím, co je lidové. Lidová je kultura lidu, kultura každého z vašich národů se vyjadřuje uměním, věděním i slavením! Každý národ slaví svým způsobem. To je lidové. Populismus je opak, který z toho činí uzavřený vzor. Jsme uzavření a samotní. A jsme-li uzavření, nemůžeme jít dál. Mějte se na pozoru. Je to mentalita, o níž mluvil Michal: »Jak přemoci stále rozšířenější mentalitu, která v cizinici, v jiném, v migrantovi vidí nebezpečí, zlo a nepřítele, kterého třeba vyhnat?« . Přemáhá se objetím, přijetím, dialogem a láskou, což je slovo, jež otevírá všechny dveře.

A nakonec – mluvil jsem o konkrétnosti – každý z vás se chce vydat cestou života, konkrétního života, který ponese plody. Díky tobě [Giovanni Caccamo] za tvou fotku s tvým dědečkem, která je snad nejkrásnějším poselstvím tohoto večera. Mluvte se starými, mluvte s prarodiči. Oni představují kořeny, kořeny vaší konkrétnosti, kořeny vašeho růstu, rozkvětu a plodů. Pamatujte, že je-li strom samotný, nedává plody. »Vše, čím strom vzkétá, čerpá žití z toho, co odpočívá pod zemí«. To řekl jeden básník [F. L. Berárdez, sonet Si para recobrar lo recobrado], ne já. Ale je to pravda. Přimkněte se ke kořenům, ale nezůstaňte tam. Držte se kořenů a jděte dál, abyste přinesli plody a také se stanete kořeny pro ostatní. Nezapomeňte na tu fotografii s dědečkem. Mluvte s prarodiči, mluvte se starými a to vás učiní šťastnými.

Moc děkuji! Toto jsou ukazatele. Odpovědí oni [ukazuje na synodní otce]. Děkuji, děkuji.

Přeložil Milan Glaser

6. října 2018, 13:40